NÁSTĚNKA - PROJEKTY

Krok do neznáma
Velká změna
Zahájení školního roku
Krok do neznáma
Krok do neznáma
Krok do neznáma
Krok do neznáma
Zahájení školního roku

Svět na rozcestí 2016/17

Jak jsme se rozhodli pozvat na Světovou školu (nejen) Tomáše Halíka

Zkuste si to představit. Blíží se konec školního roku a vy společně se svými kolegy nepřemýšlíte nad tím, co budete dělat o prázdninách, ale o tom, jak do Litomyšle dostat profesora Halíka. Proč? Protože vás právě napadl bláznivý nápad uspořádat na jaře následujícího roku v rámci projektu Světová škola panelovou diskuzi na téma Svět na rozcestí – a jedním z hlavních hostů má být právě Tomáš Halík.

Zprvu to vypadá beznadějně. Číslo na Halíka fakt nemáte. Mail možná někde najdete, ale… Pak si uvědomíte, že Tomáš Halík přijíždí každý rok na Smetanovu Litomyšl a že ředitel druhého největšího operního festivalu v zemi je jeho přítelem. Tak mu prostě zavoláte. Co na tom, že vaše jméno patrně nikdy neslyšel, co na tom, že ho vyrušíte v nejnáročnější etapě jeho pracovního roku. Zvedne to. Je nadšený. Domluví vám schůzku. Sice jen krátkou, ale zásadní….

Místo části dovolené pak s kolegy přemýšlíte nad tím, jaké další hosty pozvat. A hlavně nad tím, jak do práce co nejvíce zapojit žáky, jak je naučit „dělat“ projekt. Naštěstí máte ve škole rodiče, kteří jsou ochotni a schopni připravit pro žáky workshop a ukázat jim, jak je nutné práci na projektu zorganizovat a řídit. Jsou to dvě hodiny dřiny, ale po jejich uplynutí je jasno. Máte vedoucího žákovského týmu, každý žák zná svoji roli. Za domácí úkol si tým připraví časový harmonogram.

Pak už má vše rychlý spád. Žáci vytvoří dotazníkové šetření, jehož prostřednictvím zjišťují, zda se svět, ve kterém žijeme, opravdu ocitl na nějakém pomyslném rozcestí. A pokud ano, je třeba se bát, nebo je to výzva, před kterou jsme postaveni? Zároveň žáci přemýšlí nad tím, jakými křižovatkami prošel svět v minulosti. Výstupem toho všeho se stane prezentace, s níž vystoupí na začátku panelové diskuze.

Část žákovského týmu má na starosti organizační zabezpečení akce. Je třeba rezervovat sál, v němž se bude diskuze konat, či zajistit občerstvení. V tomto případě se žáci obrátí na podnik zaměstnávající lidi s hendikepem. Několik týdnů před vlastní akcí roznesou plakáty, případně pozvánky konkrétním osobám.

 

A jak jsme nakonec prožívali onen den „D“, který pro nás připadl na 22. března 2017?

Je těsně před 17. hodinou. Zámecká jízdárna, kde se panelová diskuze uskuteční, se pomalu plní. Přijde na tři sta návštěvníků. Nečeká je tu jen Tomáš Halík. Přijeli také Pavel Žwak, lektor společnosti Arpok, Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla, a Erik Tabery, šéfredaktor Respektu. Probíhají poslední přípravy – zbývá ozvučit moderátora, kterým je Daniel Kvasnička, kazatel Církve bratrské v Litomyšli. Muž, který s námi Světovou školu dělá třetím rokem, druhým rokem v roli moderátora.

Začínáme. Sál potemní, rozbíhá se klip Světové školy. Na pódiu promluví ředitel školy, zástupce Člověka v tísni, koordinátor projektu ve škole… Ale nejen oni. Pozvání přijala i bývalá žákyně Kateřina Macková, která zpívá „věci už nejsou černobílé, o to je těžší cestu najít“. Mrazí nás. Následně se na pódiu se svými prezentacemi střídají žáci. Sedím a trnu, jestli všechno klapne. Celou odpolední zkoušku nás provázely technické problémy, které některé z žáků rozhodily. Zvládli to. Slovo si bere moderátor, začíná vlastní panelová diskuze. Příběh dalšího ročníku Světové školy na ZŠ Litomyšl, Zámecká vrcholí…

Nikdy předtím jsme akci podobného rozsahu nerealizovali. Bylo tedy třeba si po jejím skončení sednout a hodnotit. Pro žáky bylo skvělé, že byli do procesu realizace celého projektu plně vtaženi. Neměli jen jednu roli (prezentaci svých příspěvků), podíleli se na zajištění všeho, co jen šlo. Samozřejmě bylo nutné některé náležitosti předjednat či dojednat, ale… Cítili zodpovědnost, na všechno (včetně schůzky s ředitelem Zámeckého návrší, s nímž dojednávali pronájem sálu), se pečlivě připravili. A veškeré aktivity zvládli velmi dobře a hlavně samostatně.

 

A zhodnocení vlastní akce?

Určitě nejvíce potěšil mail od starosty města Radomila Kašpara, který ještě v den panelové diskuze napsal:

„V mé funkci se příliš nepotkávám s pozitivními věcmi, ale dnešní večer pro mě pozitivní byl, a to ve dvou zásadních konstatováních:

1) Máme mladou generaci, která je brilantně schopna uchopit i složitá témata a nejenom je prezentovat, ale tato témata i promýšlet – díky!

2) Máme v Litomyšli společnost, která je principům demokracie, vyšších hodnot a globálním tématům otevřená – díky za tu úžasnou návštěvnost!

PS: Třetí poděkování patří vám učitelům. Kde je kvalitní učitel, tam roste kvalitní mladý člověk a za to patří poděkování vám.“

 

Text byl napsán pro projekt Lepší škola pro všechny. Autor: Stanislav Švejcar (kráceno)

Svět na rozcestí