Dostupnost a kvalita sociálních služeb je uspokojující pro 59 % zapojených obyvatel města, třetina tuto oblast nedokáže posoudit (sociální služby neřeší). I přes nízkou nespokojenost (8 %) však v komentářích často zaznívá kritika nedostatku míst v domovech důchodců, bezbariérových nájemních domech/bytech pro seniory či handicapované a LDN. Spíše ojediněle pak i nedostatečná nabídka sociálního bydlení, nepobytových služeb, chybějící chráněné dílny pro zaměstnání handicapovaných.
Jaké otázky a připomínky jste poslali vedení města? A jaké jsou na ně odpovědi?
CSP potřebuje novou budovu, škoda, že se v minulosti vyhazovaly peníze na bazén a další kratochvíle, když zcela zásadní věc chybí.
V minulosti se v Litomyšli dokončilo několik velkých projektů (revitalizace zámeckého návrší, výstavba bazénu,…), které město spolufinancovalo z evropských či státních dotací. Veřejnost se často ptá, proč radnice nepoužila tyto peníze na jiné projekty. Město si tyto záměry mohlo dovolit pouze s výraznou podporou skrz dotace, které několikanásobně převyšovaly příspěvek z litomyšlského rozpočtu. V případě bazénu město na dotaci získalo 51 milionů korun z celkové částky 112 milionů, v případě zámeckého návrší se jednalo o příspěvek 335 milionů z celkové sumy 394 milionů. Tyto dotace byly určeny na specifickou oblast života, dotační tituly vypsané na výstavbu nových domovů dlouhodobě nejsou realizovány, případně byl příspěvek státu velmi nízký. Tehdejší zastupitelé tyto záměry schválili a rozhodli o spolufinancování ze strany města.
Jaký je současný stav příprav výstavby nového domova pro seniory?
Radnice již několik let šetří a shání peníze na jeho vybudování. Nové moderní prostory na ulici Z. Kopala naproti nemocnici mají občanům zajistit důstojné poslední roky života, umožnit kvalitní zdravotní péči a být uzpůsobené pro to, aby se v nich zaměstnancům dobře a snadněji pracovalo s klienty. V nové budově se počítá s vybudováním kvalitních jednolůžkových a dvoulůžkových pokojů, bezbariérové prostory budou splňovat všechny platné normy. Projekt počítá s vybudováním jedné centrální budovy o kapacitě 100 klientů, v současné době je kapacita domova 75 osob. Celkové náklady se v současné době odhadují na 280 až 290 milionů korun. Město mělo v době uzávěrky tohoto vydání na speciálním účtu, kam mimo jiné odkládá všechny peníze vybrané na úsekovém měření rychlosti, celkem 75 milionů korun.
Budova má vydané stavební povolení a v uplynulém roce radnice intenzivně řešila možnost získání dotace z programu REACT-EU na postavení domova pro seniory. Podle současných informací město z této výzvy nezíská sumu, která by umožnila zahájení stavebních prací. Město a vedení CSP prověřují nové dotační programy, z nichž by bylo možné spolufinancovat tento projekt.
Proč město nepředělá bývalé kožní oddělení v nemocnici nebo vilu Klára na nový domov pro seniory?
V minulých letech zástupci města a CSP prověřovali i tyto možnosti, obě budovy jsou však kvůli svému technickému stavu a především dispozicím a kapacitě pro tento účel nevhodné. Bývalé kožní oddělení není v majetku města a potřebovalo by zásadní rekonstrukci. Podobná situace je s vilou Klára, která sice patří městu, ale její technický stav vyžaduje také úpravy za desítky milionů korun. I kdyby je město vydalo, došlo by jen k rekonstrukci starých budov, které by i nadále měly dispoziční nedostatky z hlediska praxe a dosáhnout v nich standardů vyžadovaných zákonem by bylo téměř nemožné. Na doporučení zaměstnanců CSP a odborníků na sociální služby, kteří jsou v každodenním kontaktu s klienty, nakonec bylo rozhodnuto o tom, že pouze nová budova nabídne starším spoluobčanům potřebný standard a v dlouhodobém hledisku i nižší náklady na celkový provoz služeb.
Obě výše zmíněné budovy by tedy i přes případnou rekonstrukci nesplňovaly zadaná kritéria a muselo by dojít k jejich zbourání. Výhodou umístění domova do bývalého kožního oddělení v areálu nemocnice by byla přeprava klientů na vyšetření. Proto byla také nakonec pro nový domov pro seniory vybrána lokalita Z. Kopala, která se nachází několik desítek metrů přímo naproti nemocnici, pozemky tam vlastní město a výstavbu nebudou komplikovat majetkoprávní vztahy a převody.
Sociální bydlení (s alespoň částečnou péčí či dozorem) v domech naproti nemocnice jste zrušili. Kam mají jít staří i jen částečně zdravotně omezení lidé, dlouholetí obyvatelé Litomyšle? Ne všichni jsou ve stavu na LDN. Tzv. charitní služba je spíše komerční záležitost s nehoráznými cenami. Takže ani od nich si pomoc dost lidí nemůže dovolit.
Domy naproti nemocnici, dříve známé jako domovy s pečovatelskou službou, stále fungují a nabízejí klientům v důchodovém věku či s různými formami handikepů ubytování. Nájemníci si stejně jako jinde mohou zajistit asistenci. Zažádat o bydlení můžete na Městském úřadě Litomyšl, oddělení sociální péče, tel: 461 653 438, 461 653 441.
V oblasti sociálního bydlení došlo v minulých týdnech k novince. Město postavilo nový sociální dům na Zahájské ulici. Vybudování objektu s šesti byty 2+kk stálo celkem 15 milionů korun. Bydlení vzniklo, protože města mají povinnost nabízet přístřeší občanům v nouzi, jako jsou například matky samoživitelky či lidé v tísni. Litomyšl na tento projekt získala finanční podporu z Integrovaného regionálního operačního programu ve výši 10 milionů. O této novince i o možnosti žádat o byt jsme informovali v minulých vydáních Lilie. První nájemníci se do bytů nastěhují již v prosinci letošního roku.
Prohlášení starosty:
Vážení spoluobčané, výše jste si mohli přečíst odpovědi na nejčastější dotazy, které jste nám poslali k plánům na vybudování domova pro seniory. Velice stručně bych rád zmínil několik témat, která by neměla zapadnout.
Domov pro seniory, kdy už konečně bude? Otázka, kterou si pokládám velice často a zároveň ji pravidelně dostávám od spoluobčanů. Minulý a letošní rok jsme se se zástupci ministerstev pokoušeli pro Litomyšl získat finanční příspěvek z dotačního programu REACT-EU. Intenzivně jsme jednali s ministerskými úředníky, lidmi v Bruselu i členy vlády. Bohužel jsme se dozvěděli, že z tohoto zdroje potřebné peníze nakonec nezískáme, protože pravidla jsou nastavena tak, že v rámci projektu REACT-EU bude podpořena pouze výstavba menších domovů pro seniory, které budou splňovat kritéria tzv. deinstitucionalizace (tedy ubytování v menších bytových jednotkách)
Na výstavbu nového domova pro seniory máme jako město odložených 75 milionů, finalizovaný projekt pro výstavbu i platné stavební povolení, pozemek i záměr odsouhlasený Centrem sociální pomoci města Litomyšle. Právě jejich připomínky a žádosti jsme se snažili v maximální míře zapracovat, protože to budou právě zaměstnanci CSP, kteří se budou o klienty v budově starat. V tuto chvíli neumím říct, kdy bude nový domov postavený. Společně s paní ředitelkou Fiedlerovou, radními a dalšími Litomyšlany hledáme možnosti, jak získat potřebné finance, a uděláme vše pro to, abychom našim seniorům dopřáli důstojné a kvalitní podmínky. V současné době hledáme další možné dotační tituly (IROP II, Národní plán obnovy aj.) a alternativně budeme hledat i developera, který by byl schopen nový domov pro CSP postavit, a město by toto spláceno, ale provoz by nadále zajišťovala městská organizace jako doposud.
Podpora sociálních služeb. Jsem rád, že se v České republice podařilo velmi dobře rozběhat pomoc druhým přes charity, neziskové organizace a dobrovolníky – to mne naplňuje optimismem. Jsem velkým podporovatelem pěstounské péče a dalších sociálních služeb. Je však nutné si uvědomit, že v Litomyšli nemůže být vše. Výhrady na chybějící služby jsme si prošli se zaměstnanci sociálního odboru a většinu z požadovaných služeb v Litomyšli poskytujeme alternativní formou či je přítomná v okolních městech. Úředníci se snaží lidem v nouzi pomáhat a rada města v minulosti finančně podpořila několik zdejších rodin v obtížné životní situaci – ať už finančním příspěvkem, zajištěním dočasného bydlení či propojením s institucemi, které jim dále pomohly. Je nutné se ozvat a dát o sobě vědět. Naše možnosti jsou omezené, ale pokud to bude v našich silách, vždy se pokusíme pomoci. Děkuji všem lidem, kteří nejenom v Litomyšli pracují v oblasti sociálních služeb. I jejich práci výrazně komplikuje koronavirus.
Daniel Brýdl, starosta