V konečném pořadí předstihla Jiskru pouze vítězná Chrudim B, a to o jediný bod, přičemž o tom, jak celá soutěž dopadne, nebylo jasno do posledního kola. Teprve po remíze ve Svitavách se naděje na senzační prvenství definitivně rozplynula, ale i stříbrná příčka je perfektní. Známý sportovní slogan „Tak jsme druzí, no a co…,“ je v tomhle případě zcela na místě.
Ono to totiž na začátku jara vůbec tak skvěle nevypadalo. V prvních třech zápasech po zimní přestávce Jiskra ani jednou neskórovala, všechny prohrála a nulový zisk při brankovém poměru 0:8 ze všeho nejvíce naznačoval, že následovat bude sesun do spodní poloviny tabulky. Teprve na čtvrtý jarní pokus se povedlo zvítězit, konkrétně 3:1 nad Heřmanovým Městcem, a začalo se přece jenom pozvolna blýskat na lepší časy. Ta pravá jízda, která skončila těsně pod nejvyšším
stupínkem, však odstartovala v neděli 24. dubna výhrou 2:0 na hřišti kvalitních Pardubiček. A potom to šlo ráz na ráz. Česká Třebová 4:0, Choceň 3:1, Proseč 1:0, Luže 4:0, Rohovládova Bělá 6:0, Horní Ředice 1:0, Lanškroun 3:2. Suma sumárum, osm vítězných utkání v řadě za sebou, to fotbalový fanoušek v Litomyšli hodně dlouho nezažil. A zejména poslední dvě uvedená vystoupení stojí za pozornost, vždyť Horní Ředice po podzimu vedly tabulku a z Lanškrouna si Jiskra v listopadu vezla „pětku“. Odplata byla sladká…
Jak už bylo řečeno, nakonec to sice s útokem na příčku nejvyšší nevyšlo, protože závěrečné derby ve Svitavách skončilo smírně a chrudimské béčko si tak o den později mohlo dovolit svoji derniéru „vypustit“, protože o nejtěsnější náskok nemohlo přijít, ale i tak je pohled na konečnou tabulku krajského přeboru nevídaný. Stejně jako třeba ta skutečnost, že litomyšlský celek se může chlubit nejlepší obranou v soutěži, inkasoval jen 31 branek ve 30 střetnutích. Hlavní devízou Jiskry bylo kolektivní pojetí jak v útoku, tak v obraně. Tým se neopíral o jednoho či dva střelecky produktivní hráče, naopak gólovou zátěž dokázal rozložit mezi větší počet fotbalistů (nejlepším střelcem sezony se s 11 brankami stal Ladislav Severa). Za to všechno se dočkal odměny v podobě výborného umístění a rostoucího respektu mezi ostatními účastníky krajského přeboru. Lze si jen přát, aby na tyto výsledky navázal také v ročníku příštím, který odstartuje zkraje srpna.
Ještě slovo o dalších družstvech litomyšlského klubu. Dorostenci ve společném celku se Sokolem Dolní Újezdu prošli během sezony v krajském přeboru několika výkonnostními „vlnami“. Druhá polovina jara jim vyšla a výsledné osmé místo, tedy pozice v horní polovině tabulky silně obsazené soutěže, je více než lichotivé. Starší žáci si po podzimu brousili zuby na prvenství v okresním přeboru, ovšem na jaře prohráli na hřištích všech svých největších konkurentů, takže nakonec brali nepopulární čtvrté místo. Mladší žáci bojovali o prvenství v nadstavbové skupině své okresní soutěže, nakonec byli druzí jen vinou horšího skóre za rivaly z Jaroměřic.
zavřít