zavřít
Co vám o projektu chce říct jeho autor?
"Co mi v Litomyšli chybí, jsou lesy. Před 117 lety naši zastupitelé založili les Černá hora, ale od té doby spíš jen nahrazujeme pokácené stromy. Navrhuji vysázet tolik nových stromů, kolik za 300 000 korun zvládneme pořídit (včetně souvisejících nákladů) na pozemcích v majetku města kolem Litomyšle. Podobné příměstské lesoparky jsou běžné třeba v Německu. Pokud návrh projde, přidám na stromy dalších 15 000 korun ze svého a udělám maximum, abychom dostali dotaci od Nadace ČEZ ve výši dalších stovek tisíc. Budu je otravovat osobně, budu je otravovat telefony, budu je otravovat peticemi. S návrhem na zelený pás jsem šel za vedením města, kde jsem se setkal s obecným pochopením. Koneckonců město chystá nové parky u ulice Zdeňka Kopala a u Prokopa. Ale bylo mi řečeno, že není jasný zájem lidí o další stromy. Ať dám návrh do participativního rozpočtu, abychom zjistili, jestli víc zeleně chtějí i ostatní. Někteří spoluobčané schválně ničí nově vysazené stromy, těm se zelený pás líbit nebude a budou hlasovat proti. Co říkáte vy? Věc neskončí, i když nebudeme mezi prvními dvěma projekty. Můžeme uspořádat referendum při příležitosti prezidentských voleb, ale zájem tady by pomohl věc urychlit. Stromy mají třeba tyhle výhody: 1) Budeme mít víc cílů na procházky. 2) Okolí města bude hezčí. 3) Omezíme zápach z polí. 4) Stromy udrží víc vody v krajině než kukuřice a řepka. 5) Stromy zlepší životní podmínky pro zvěř a ptactvo. 6) Stromy sníží prašnost v okolí. 7) Stromy ochladí mikroklima, takže u nich bude v létě příjemněji. 8) Výsadba nových stromů účinně zmírňuje klimatickou změnu tím, že stromy v sobě vážou uhlík. (To pro mě osobně sice hlavní důvod není, ale smysl v tom také vidím; přikládám vědecký článek na toto téma.) Aby bylo jasno, nechceme nijak poškozovat zemědělce, kteří nás živí a k jejichž práci mám velký respekt. Nenavrhuji žádný záběr půdy nad rámec toho, co už zastupitelé odhlasovali v územním plánu – tedy městské pozemky vyčleněné na rekreační zeleň. Tam v souladu s územním plánem musí být nakonec buď louka, nebo park, nikoli řepka nebo kukuřice. Jedná se vždy o drobné zlomky rozlohy, na které jednotliví zemědělci hospodaří. Jde tudíž o urychlení záměru města, k jehož realizaci zatím nedošlo z důvodu nedostatku vyčleněných prostředků a nejasného zájmu veřejnosti. Poznámka na okraj: kvůli současné legislativě přímo lesy lesovaté u Litomyšle zakládat nejde (divné, co?), ale jde založit parky s roztroušenými stromy, kde se můžeme cítit skoro jako v lese. Nejraději bych viděl smíšenou výsadbu listnáčů i jehličnanů, aby porost byl veselý a zelený celý rok, nejen od dubna do října. Byl bych rád za krásné mohutné stromy, koneckonců je to dost daleko od jakékoli výstavby. Stejné by to mělo být i na Černé hoře. Ale velikost a smíšená skladba stromů nejsou podmínkou, důležitý je zelený pás. O výběru stromů nechť rozhodnou odborníci. Teď máme příležitost vybudovat něco, co po nás zůstane pro naše děti a vnoučata. Zelený pás přiblíží Litomyšl nejpříjemnějším místům pro život v Evropě. Přidáte se?" - Tomáš Havránek
Participativni rozpočet: 10.1126@science.aax0848 (formát pdf, velikost 989,21 KB)
foto (formát jpg, velikost 3,16 MB)
