Vyhledat na webu
zavřít
EN / DE / PL / FR
Vyhledávat na webu
fr pl de en ua

Litomyšlské stezky

Putování za sochami a pomníky v Litomyšli



Pomník Zdeňka Nejedlého (ulice Zámecká, u I. ZŠ Zámecká)

obrázek k Z.Nejedly, foto: IC Litomyšl

Při východu z Klášterních zahrad v Zámecké ulici se nachází pomník litomyšlského rodáka, autora dějin Litomyšle, komunistického ministra Zdeňka Nejedlého, jejímž autorem je akademický sochař Jan Hána. Před budovu Základní školy Zámecká byla nainstalovaná v roce 1978. Po roce 1989 radní města zvažovali, zda pomník zbořit či ponechat. Město se rozhodlo sochu zachovat a opatřit ji vysvětlujícím nápisem, ke kterému ZaM Litomyšle vydalo v roce 2019 následující prohlášení.

Prohlášení Zastupitelstva města Litomyšle k vysvětlujícímu textu u pomníku Zdeňka Nejedlého:
Po listopadu 1989 došlo v naší zemi k hromadnému odstraňování soch a pamětních desek oslavujících osobnosti spjaté s obdobím budování reálného socialismu. K podobné iniciativě došlo i v Litomyšli, kde se ozývaly požadavky občanů, aby z veřejného prostranství před základní školou na dnešní Zámecké ulici zmizela socha místního rodáka, historika, muzikologa a vlivného poválečného komunistického politika Zdeňka Nejedlého, odhalená v roce 1978 při oslavách stého výročí jeho narození. Následně se debata přenesla do tisku a přiměla představitele města, kteří nechtěli jít cestou kácení pomníků, aby představili své řešení.

Počátkem roku 1992 se vedení města v čele se starostou Miroslavem Brýdlem rozhodlo umístit k Nejedlého soše textový dodatek, který by aktualizoval vztah současných Litomyšlanů ke zpodobněné osobě. Z několika návrhů byl vybrán text ředitele Státního okresního archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli PhDr. Milana Skřivánka, který se nakonec na kamenné desce pod sochou objevil v této podobě:

"Odmítám ty, kdož se rozhodli pro oslavu člověka, stejně jako ty, kdož se rozhodli jej tupit?, mohu dát za pravdu jen těm, kdož v úzkostech hledají." B. Pascal.

ZDENĚK NEJEDLÝ /1878-1962/

Rozmnožil i poškodil kulturu českou, přinesl poctu i úhonu rodnému městu, jež oceňuje dobré, zavrhuje špatné jeho skutky.

Zvolené řešení si v následujících letech získalo obdiv mnoha věhlasných kulturních osobností, ale u části veřejnosti, a to i velmi poučené, narazilo na tvrdý odpor. Od chvíle, kdy byl nápis pod sochu umístěn, žije svým vlastním životem a podléhá různým, často zcela zavádějícím výkladům, které se zcela míjí se záměrem jeho autora. Protože jsme s nepochopením textu dlouhodobě - osobně i mediálně - konfrontováni až do dnešních dnů, rádi bychom se přihlásili k významu, jaký mu přikládá jeho původce a jaký měli na zřeteli představitelé města, když jej schválili k realizaci.

Citátem z Pascalových Myšlenek chtěl autor vyjádřit nesouhlas s oslavováním lidí např. vytvářením jejich pomníků, ale i s jejich jednostranným nekritickým odsuzováním. Svým dovětkem potom rozpornost Nejedlého osobnosti, resp. svár různých osobnostních pnutí, který je ve větší či menší míře vlastní všem lidským bytostem. Text rozhodně nemá ani částečně obhajovat existenci oslavné sochy či být kompromisem (jak bývá nejčastěji interpretován).

Nejedlý je příkladem tragédie některých moderních vzdělanců, jejichž životy jsou poznamenány osudovým intelektuálním i morálním selháním. Jeho socha však má na svém původním místě zůstat jako svébytná historická stopa, sloužící nadále nikoli k oslavě zobrazené osoby, ale jako zneklidňující osten a varování vedoucí k zamyšlení nad bolestnou minulostí. Je tedy nadále obhajitelná pouze jako podnět k  přemýšlení o minulosti a výzva k osobnímu hledání.  Právě k němu nabádá textový doplněk, jenž sám o sobě není míněn jako nějaká konečná výpověď vyrovnávající se se složitou a nejednoznačnou minulostí.


 
Odběr novinek Youtube Litomyšl