Hřbitov

Knihtiskař

Majitel bývalé věhlasné litomyšlské tiskárny „Kuklík“, v níž byla vydána řada zajímavých tisků (např. Komenského Labyrint světa, Nerudovo drama Franceska di Rimini aj.) a tiskly se zde též první litomyšlské noviny Hlas Litomyšle). Byl aktivním členem řady litomyšlských spolků.

-pochován v Litomyšli (24-25/V)

Středoškolský učitel, geolog, paleontolog a arachnolog

Absolvent gymnázia v Jindřichově Hradci a přírodních věd Karlovy univerzity v Praze; od roku 1865 působil jako středoškolský učitel v Táboře, o dva roky později začal učit v Litomyšli – nejprve na reálce, poté na vyšším gymnáziu. Vynikl jako geolog, paleontolog a arachnolog. Výsledky svých studií a výzkumů publikoval v pracích Praktická cvičení přírodovědecká na střední škole v Litomyšli, Geognosticko-geologický popis okresu litomyšlského a Seznam pavouků severní části Čech. V letech 1874–1890 prováděl meteorologická měření, jejichž výsledky zveřejňoval ve výročních zprávách reálky a gymnázia z let 1874–1890.  C.k. školní rada, nositel zlatého záslužného kříže s korunou, dopisující člen c.k. říšského ústavu geologického ve Vídni a člen České společnosti entomologické, činný také ve veřejném životě jako člen zastupitelstva Osady Záhradí (části Litomyšle). Zasloužil se též o zřízení arboreta na nynějším Jiráskově náměstí.

-pochován v Litomyšli (hrob 13-14/I) – autorem náhrobku je V. Folt z Tábora

Reprezentantka ČSR ve sportovní gymnastice

Po maturitě na litomyšlském gymnáziu studovala francouzštinu a tělesnou výchovu na Univerzitě Karlově. Gymnastka, mnohonásobná reprezentantka Československa – na Mistrovství světa v Římě v roce 1954 získala s družstvem žen bronzovou medaili, o dva roky později se zúčastnila olympiády v Melbourne. V roce 1954 obdržela titul Mistryně sportu. Její život ukončila havárie motocyklu.

-pochována v Litomyšli (hrob 540/IX) – autorem náhrobku je kameník Antonín Kubíček ml.

Rakouský důstojník, živnostník, velitel Národní gardy v Litomyšli roku 1848

Zběhl ze studií na litomyšlském piaristickém gymnáziu a vstoupil dobrovolně do pluku polního zbrojmistra – hraběte Gyulaie, kde časem dosáhl hodnosti nadporučíka. Roku 1836 se vzdal vojenské služby a v Litomyšli si v domě čp. 198 zavedl obchod s lihovinami. V revolučním roce 1848 se stal velitelem místní národní gardy a zúčastnil se s ní bojů v Praze. Po nezdařeném povstání byl odsouzen k sedmi měsícům těžkého žaláře, ve vězení si ale nakonec pobyl déle. Zemřel po prohrané prusko-rakouské válce (1866) na choleru, jejíž epidemie zasáhla Litomyšl. Jeho syn Josef Buchtele ml. (1837–1886) byl prvním starostou a poté náčelníkem litomyšlské sokolské jednoty.

-pochován v Litomyšli (hrob 11-12/VIII)

Donský kozák, emigrant, bojovník za samostatnost Ukrajiny

Absolvent novočerkasského gymnázia a tamního vojenského kozáckého učiliště; donský kozák ruského původu, účastník ukrajinské revoluce 1917–1920, velitel 42. donského kozáckého pluku, bojovník proti bolševismu. Spoluorganizátor emigrantského kozáckého hnutí v Polsku (1920–1925) a Československu (1925–1930). Onemocněl tuberkulózou plic a poměrně mladý zemřel v litomyšlské nemocnici. Syn Fedora Karpoviče Frolova (1865–1929), profesora ruského emigrantského gymnázia v Moravské Třebové, pohřbeného tamtéž.

-pochován v Litomyšli (hrob 113/XI)

Podnikatel, pracovník mnoha spolků

Známý litomyšlský podnikatel, majitel mlýna, parní pily a od roku 1902 též tepelné elektrárny, jedné z nejstarších ve východních Čechách. Rozvody elektřiny prováděl po celém městě. Byl též aktivním pracovníkem několika místních spolků, zejména Tělocvičné jednoty Sokol.

-pochován v Litomyšli (hrob 40/XII) – autorem busty na náhrobku je sochař a sklářský výtvarník Jaroslav Brychta

Malíř-krajinář, úředník města

Litomyšlský městský úředník, sekretář Městské galerie v Litomyšli, organizační pracovník operního festivalu Smetanova Litomyšl, malíř. Navštěvoval soukromou krajinářskou školu Aloise Kalvody v Běhařově v Pošumaví a snad i soukromé lekce u Oldřicha Blažíčka. Maloval převážně krajinné motivy z Litomyšlska, Vysočiny, ale i vzdálené Šumavy; byl velmi plodným a ve své době žádaným umělcem, proto se drtivá většina jeho výtvarné produkce nedostala do veřejných sbírek. Ilustroval některé kulturně-historické knihy Františka Laška.

-pochován v Litomyšli (hrob 138/VIII)

Příslušník piaristického řádu

Piarista, strýc hudebního skladatele Leoše Janáčka.

-pochován v Litomyšli (hrob 10/XII)

Sochař a výtvarník

Vyučil se zámečníkem, deset let pracoval na hlubinném dole. Absolvent studia sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze u Vincence Makovského a Karla Hladíka (1959–1965). Během studií poznal svou budoucí ženu Ludmilu, rozenou Kalibánovou, s níž žil a tvořil v její rodné obci Osík u Litomyšle. Ve své tvorbě, ovlivněné tendencemi nové figurace, se obracel k člověku, jeho podstatě, k základním lidským vlastnostem. Při tvorbě plastik pracoval s kovem, kamenem i dřevem. Vedle děl soustřeďujících se na podstatu lidství se věnoval též nefigurální tvorbě vycházející především z organického světa přírody. Je rovněž autorem několika pomníků a soch ve veřejném prostoru. Jde mj. o plastiky: Sbratření (Moravská Třebová), Boj člověka s přírodou (Litomyšl), Hudba (tamtéž) či o pomník Jana Palacha (Brusel) etc.

-pochován v Litomyšli (hrob 74-75/VII)

Vysokoškolský učitel, vědec, zoolog, entomolog

Absolvent litomyšlského gymnázia a studia přírodních věd na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Středoškolský a poté vysokoškolský učitel – profesor na Karlově univerzitě vyučující zejména experimentální zoologii, přednosta Ústavu všeobecné zoologie, vědecký pracovník, entomolog. Člen řady vědeckých odborných institucí a spolků, mj. Královské české společnosti nauk, České zoologické společnosti, České entomologické společnosti a Národní rady badatelské. Autor přibližně osmdesáti odborných studií a pojednání, zejména o nervové soustavě hmyzu. Svými studiemi a pracemi o regeneraci bezobratlých představuje v české vědě zakladatele experimentálně-morfologického směru.

-pochován v Litomyšli (hrob 44-46/V)

-bydlel v domě čp. 399 na Vodních valech, na němž je umístěna orientační bronzová deska