Naše nejlepší závodnice Anna Kašparová (několikanásobná mistryně republiky, mistryně světa SKIF) se věnovala především studiu vysoké školy, a tak absolvovala jen dvě soutěže v září a počátkem října. I tak ale vždy s přehledem vyhrála jak svou váhovou kategorii, tak i kategorii bez rozdílu hmotnosti. Soutěžní prapor našeho oddílu tak nesla hlavně rodina Ramešových. Květa, Honza a jejich dcera Barča získali celkem 17 medailí, z toho devět zlatých. Ale ani ostatní nezaháleli. Kristián Kučera, Alex Šimák a Ben Pelikovský přešli z kategorie žáků do dorostu, ovšem přechod do vyšší věkové kategorie je vždy těžký a navíc se projevil velký tréninkový i soutěžní výpadek, a tak spíše sbírali zkušenosti, které zúročí v následující sezoně.
Ale karate nejsou jen soutěže. Je to i tvrdý trénink, příprava na zkoušky, dechová cvičení i sebeobrana. Tuto přípravu jsme zahájili ihned, jakmile to covidová doba dovolila. V květnu se sice ještě se nesmělo do tělocvičny, ale náš trenér nekompromisně vyhlásil tréninky venku, a tak se naším dojo stal stadion a Černá hora. Do tělocvičny jsme se vrátili až v září. Během těch letních měsíců jsme si zlepšili kondici a znova učili překonávat bolest i sami sebe. V srpnu se po roční pauze konalo naše letní soustředění na Budislavi s kamarády z Liberce v čele se shihanem Boďou Kolocem. Týdenní soustředění s třífázovým tréninkem nám všem ukázalo, jaké máme po covidové pauze ve cvičení mezery a že na sobě budeme muset v podzimních měsících zapracovat.
Ani podzim nebyl k nám příliš laskavý – přišla opět různá omezení a v účasti na trénincích se podepsaly školní karantény. Panovaly také obavy, kolik lidí to po pauze vzdá, které se bohužel částečně naplnily, a přišli jsme nejen o několik menších karatistů, ale také o pár starších a talentovaných. Ale tak už to chodí, cesta karate (karate-do) je dlouhá, nenaučíte se to hned – notnou dobu trvá, nežli si osvojíte základy. Chce to trpělivost, nezdolnou vůli a nadšení. O tom něco ví náš trenér Jiří Smékal, který v říjnu také získal medaili, byť ne sportovní. Stal se držitelem prestižní Plakety Rady města Litomyšle, a to za dlouholeté zásluhy v trénování dětí a mládeže v karate a vedení mladé generace ke sportu a aktivnímu životnímu stylu. Jelikož si na slávu nepotrpí, o slavnostní akci řekl jenom pár nejbližším. Jeho svěřenci mu ale přichystali překvapení a bouřlivý potlesk karatistů v oddílových bundách, kteří do Smetanova domu dorazili těsně po tréninku, patřil k nezapomenutelným bodům večera.
Na karate je krásné, že má tolik podob a v každém věku vám má co nabídnout. Nemusí z vás vyrůst profesionální sportovec, ale může z vás být mistr, který si zacvičí pro svoji radost a pro to, aby si udržel zanchin (ducha být připraven). Pevně doufáme, že rok 2022 bude k našemu krásnému bojovému umění více nakloněn a že spolu ujdeme další kus cesty karate-do.
