O nás

Historie

Historie lesního majetku města Litomyšl začíná počátkem 15. století. Pravděpodobně po roce 1405 městu daroval rytíř Toulovec asi 450 ha lesa jako součást velkostatku „Desná".

Další historicky nejstarší částí je komplex lesa zvaný Hrádek o současné výměře asi 310 ha. Ten koupila osada města jako součást statku „Sloupnice" v roce 1632 od svobodného pána Jana Blažka. Od roku 1901 je jako součást Hrádku veden i nově zakládaný les na Černé hoře o současné výměře téměř 40 ha.

Nejvýznamnější část lesního majetku byla městem získána po první pozemkové reformě od knížete Thurn-Taxise trhovou smlouvou z roku 1934. Jednalo se o lesní komplex Strakov, Janov, Přívrat a Nedošínský háj o výměře asi 925 ha.

Další lesy byly získány po válce z přídělů po zkonfiskovaném majetku a směnou za městské rybníky (celkem asi 260 ha).

V roce 1952 bylo město nuceno veškerý tento majetek předat státu.

Současnost

Zákonem č.229/91 Sb. byl městu Litomyšl veškerý tento historický majetek o výměře téměř 2.000 hektarů postupně navracen. Město na jeho obhospodařování založilo 1. února 1992 vlastní organizaci, která je v současné době začleněna přímo do organizační struktury městského úřadu, a to jako odbor Městské lesy.

Hlavním posláním odboru městských lesů je řádná péče o lesní majetek města.

Ta spočívá především:

• v zajištění trvale udržitelného hospodářství s cílem maximální dlouhodobé výnosovosti majetku v podmínkách probíhající klimatické změny 
• v rozvoji a podpoře ostatních funkcí lesa - rekreační, ochrany přírody, zadržení vody v krajině 

Městské lesy ročně obnovují 15 ha lesa, z toho tvoří více jak 50%  tzv. přirozená obnova, kdy vyrůstá nová generace lesa ze semen opadaných ze stromů mateřského porostu. Tam, kde se přirozená obnova nedostaví, je nutné obnovit porosty výsadbou sazenic vypěstovaných v lesních školkách. Snahou  zaměstnanců městských lesů je, aby nově založené porosty byly prostorově i druhově co nejpestřejší a byly i v budoucnu schopné čelit probíhající klimatické změně. Více jak 40% plochy je osazováno listnáči a jedlí, tedy tzv. melioračními a zpevňujícími dřevinami.

Myslivost 

Myslivost vždycky patřila a stále neodmyslitelně patří k lesnímu hospodaření a vlastnictví půdy. Je součástí hospodářské činnosti městských lesů a službou pro les. Péče o zvěř, její chov a regulace jejich stavů na míru únosnou pro lesní prostředí, nabývá v posledních letech, s nutností tvorby druhově pestrých lesů, na významu. Městské lesy myslivecky obhospodařují ve vlastní režii honitbu Strakov o výměře 1013 ha. Od honebního společenstva Budislav, kde je město majoritním vlastníkem, pak mají pronajatou honitbu Budislav o výměře 533 ha. Část lesního majetku města o výměře 835 ha je přičleněno k okolním honebním společenstvům.

V městských lesích v současné době žije:

• srnec obecný, prase divoké, kuna lesní i skalní, liška obecná, jezevec lesní, mývalovec kuní, přechází jelen evropský a daněk skvrnitý, byl zaznamenán dočasný výskyt  rysa ostrovida a pravděpodobně i vlka obecného.
• káně lesní, jestřáb lesní, krahujec obecný, včelojed lesní, čáp černý, ze sov pak puštík obecný, sýc rousný, kulíšek nejmenší a výr velký 

Městské lesy se též podílí na pořádání okresních, krajských celostátních a mezinárodních kynologických akcích, z nichž nejvýznamnější je memoriál litomyšlského rodáka Karla Podhajského. V roce  2011 bylo Městským lesům Českomoravskou mysliveckou jednotou propůjčeno vyznamenání III. stupně za zásluhy o myslivost

Lesní pedagogika a motto "O lese učit v lese"

Městské lesy jsou spolupořadateli akcí v rámci lesní pedagogiky, která seznamuje žáky s činnostmi lesníků spojenými s trvale udržitelným hospodařením v lesích. Učí návštěvníky lesa vnímat okolní přírodu, všímat si rostlin a zvířat, pojmenovávat a také jim vysvětlit, jak les funguje a proč je pro nás důležitý. Děti získávají touto formou výuky znalosti jak pečovat o přírodu a chránit ji.