zavřít
Průjmová onemocnění patří mezi nejčastější infekční onemocnění. V průměru vychází 3 - 5 průjmových příhod na jednoho člověka ročně. Frekvence je závislá na sociálním postavení, hygienické úrovni a dalších aspektech. Jako průjem se označuje výskyt tří a více řídkých stolic za den, které můžou být provázeny horečkou, nevolností, zvracením, bolestmi břicha, někdy i bolestí hlavy, svalů a kloubů. Průjem může vzniknout po dietní chybě, po užívání antibiotik, při silném stresu, při dráždivém tračníku, při chronických střevních zánětech, po ozařování u onkologických pacientů; průjem se může objevit i při otravách, např. houbami. Nejvíce průjmů je vyvoláno bakteriemi a viry. Z bakterií jsou u nás nejčastější kampylobaktery a salmonely. Z virů převažují zejména u kojenců a batolat rotaviry, které způsobují závažné průjmy, vyžadující hospitalizaci, a to hlavně v zimním období a na jaře.
Samostatnou kapitolou jsou tzv. cestovatelské průjmy. Příčinou bývá nejen konzumace nezvyklých jídel, ale hlavně infekce právě bakteriemi či viry, na které není náš organismus zvyklý. Pro bakterie a viry je typický akutní průjem trvající obvykle 1 – 2 týdny. Průjmy léčíme rehydratací (zavodňováním), dietou, podáním nespecifických protiprůjmových léků a v některých případech i antibiotiky.
U všech průjmových onemocnění obecně platí, že základním a nejdůležitějším opatřením je rehydratace, která společně s dietou a nespecifickými léky proti průjmu postačuje u většiny pacientů. Při rehydrataci musí být zajištěna nejen základní denní potřeba tekutin, ale také doplněny ztráty vzniklé zvracením, průjmem a horečkou. Nejvyšší potřebu tekutin mají kojenci a batolata. Podáváme černý čaj, nesycené minerální vody nebo rehydratační roztoky, které lze koupit v lékárně. Dietní opatření spočívají v podávání stravy s omezením tuků. U kojených dětí se pokračuje v kojení, před kterým lze dle věku podat 6x denně 50 – 100 ml rýžového odvaru a u dětí nad 6 měsíců i mrkvového odvaru. U kojenců starších 1/2 roku lze přidat nemastnou zeleninovou polévku, bramborovou kaši, banánové a jablečné přesnídávky, piškoty a rohlíky. U nekojených dětí podáváme zpočátku plné dávky rýžového či mrkvového odvaru a dle stavu postupně přidáváme mléko, které dítě pilo již před onemocněním, zpočátku v poloviční koncentraci a v rýžovém odvaru. U virových průjmů bychom měli používat mléka se sníženým obsahem laktózy. U batolat, starších dětí a dospělých lze podávat bramborovou či rýžovou kaši, suchary, starší pečivo, banány, nastrouhaná jablka, později i bílé maso a netučné mléčné výrobky.
Dále se v léčbě průjmů uplatňují nespecifické protiprůjmové léky, mezi které patří tzv. adsorbencia, probiotika, střevní dezinficiencia a antimotilika. Adsorbencia mají schopnost vázat toxiny, jsou vhodná u průjmů vyvolaných dietní chybou, bakteriemi a viry. Patří mezi ně přípravky s aktivním uhlím a novější přípravek Smecta. Adsorbencia můžeme kombinovat s dalšími protiprůjmovými léky, např. s probiotiky. Probiotika jsou živé kultury střevních mikroorganismů, které upravují střevní mikroflóru. Další skupinou jsou střevní dezinficiencia. Tyto léky jsou vhodné jen u bakteriálních průjmů. Patří mezi ně např. Endiaron. Podává se dospělým a dětem s hmotností nad 40 kg, není vhodný u těhotných a kojících žen.
Poslední skupinou jsou antimotilika, zpomalující střevní peristaltiku a omezující nutkání na stolici. Jsou určena k symptomatické léčbě dospělých a starších dětí. Nesmějí se používat u průjmů s vysokou horečkou, výraznými bolestmi břicha a příměsí krve ve stolici. Do této skupiny patří např. Imodium. Antibiotická terapie je pak vhodná jen u těžkých průjmů bakteriálního původu. Tato léčba ovšem patří do rukou lékaře.
Průjmovými onemocněními jsou nejvíce ohroženi kojenci, batolata a senioři. U těchto skupin je proto nutné včas zahájit rehydrataci a symptomatickou terapii dle výše uvedených doporučení, sledovat celkový stav a v případě potřeby navštívit lékaře.
za Lékárnu U Slunce Jan Ostrolucký
