zavřít
Útěk ze Sibiře je dlouho očekávaný film, který má na svém kontě jednu nominaci na Oscara z loňského roku. Očekávaný je díky tématu války, jež nám je našimi domácími autory neustále připomínáno, a proto jej mají v podvědomí i ti, kteří tu dobu na vlastní kůži nezažili. O vznik tohoto snímku se zapříčinil zkušený a uznávaný režisér australského původu Peter Weir, vycházeje z knihy The long way polského autora Slawomira Rawicze. Pakliže se tedy Útěk ze Sibiře může něčím chlubit, pak je to opravdovost. Ta z plátna přímo prýští, především díky skvělým hereckým výkonům tria Jim Sturgess, Ed Harris a Colin Farrell. Kdo by však čekal krutou a krvavou podívanou, bude pomýlen. Příběh je zaměřen zejména na psychologii ústředních postav. Zrychluje pasáže, které si divák sám dokáže dobře doplnit (útěk z gulagu, střety s vlky…) a naopak nám klidným tempem nechává nahlédnout pod pokličku lidí, jejichž silná vůle jim dala odvahu překonat mráz Sibiře, vyprahlost pouště i zrádnost Himalájí. Dostane se tak v nečekané míře na humor, kterým se uprchlíci živili, když se nedostávalo jídla. Rovněž je nám ukázáno, že žena může zásadním způsobem ovlivnit vztahy ve skupině mužů i jinak, než jen negativně prostřednictvím sexuálního uspokojování, jak je nám všude jinde prvoplánově podbízeno. Nejhodnotnějším na celém filmu však shledávám základní myšlenku, za což patří tvůrcům velký dík; není totiž lehké vzít na sebe roli trpitele, abyste po čtyřech tisících mílích ujitých pěšky dokázali říct člověku, který vás zradil, že mu odpouštíte… Útěk ze Sibiře je v kině Sokol možné zhlédnout od 28. května do 1. června vždy v 19.30.
To Zdrojový kód se sice tak hlubokou myšlenkou pyšnit nemůže, avšak svou dynamikou a nápaditostí vše vynahrazuje. Duncan Jones, syn muzikanta Davida Bowieho, je nastupující režisérskou hvězdou současného filmového průmyslu. Jeho předcházející počin Moon sklidil velký úspěch a Zdrojový kód oplývá kritikami ještě vřelejšími. Sází na léty osvědčený námět cestování v čase. To představuje vždy balancování na hraně, jelikož o paralelních realitách toho bylo již řečeno tolik, že je obtížné být znovu a znovu originální. Jonesovi se to však podařilo. Několikeré navrácení zpět do stejného okamžiku je pokaždé ozvláštněno něčím novým, leckdy humorným, ani při jedné z osmiminutových smyček se divák nenudí. Naopak; je žádostiv, jaké variace se mu dostane tentokrát. Krom precizně zvládnuté režijní práce jsou velkými zbraněmi Zdrojového kódu Jake Gyllenhaal v hlavní roli, Chris Bacon podepsán pod působivou hudbou a vizuální zpracování za pomoci moderní kamery a dobrého střihu. Promítáno ve dnech 16., 17. a 19. května v 19.30.
Josef Vajrauch
