zavřít
Po roce 1989 začalo vycházet takové množství knih, že si z pestré nabídky žánrů a literárních forem vybral snad každý. Tedy každý, kdo chce číst. Kdo potřebuje k životu knihu tak, jako jiný televizi, hudbu, video nebo počítač.
Je pravda, že i u „náruživých“ čtenářů se kniha musí dělit o jejich přízeň s výše zmíněnými vymoženostmi moderní doby. Kde jsou ty časy, kdy si mnozí pravidelní návštěvníci naší knihovny odnášeli plnou náruč knih… A nebyli to jen děti a důchodci, ale i střední generace, která se z prostor knihoven vytrácí asi nejvíc.
Bohužel je v České republice dost lidí, kteří po knize nesáhnou, jak je rok dlouhý. Prokázal to už průzkum, provedený Ústavem pro českou literaturu AV ČR a Národní knihovnou ČR v roce 2007. Průzkum se zaměřil na populaci starší 15 let a účastnilo se ho 1 551 respondentů.
Ukázalo se, že 83% obyvatel naší země přečetlo v průběhu roku 2007 alespoň 1 knihu, ale 17 % nezvládlo ani to a byli tedy kvalifikováni jako nečtenáři. Tento průzkum tedy považoval za čtenáře i toho, kdo přečetl ročně alespoň 1 knihu.
Dále se ukázalo, že mezi větší čtenáře patří ženy a lidé s vyšším vzděláním. Naopak výrazné rozdíly se neprojevily mezi věkovými kategoriemi nebo obyvateli větších měst a malých obcí.
V průměru přečetl český čtenář v roce 2007 16 knih, ať už z jakýchkoliv důvodů. Obávám se ale, že nový průzkum (podle organizátorů by se měl pravidelně po třech letech opakovat, aby bylo možné sledovat určité tendence) přijde s mnohem horšími čísly. Statistická šetření veřejných knihoven (tj. těch knihoven, které navštěvuje většina české populace od nejmladších až po nejstarší čtenáře) naznačuje, že klesá počet vypůjčených knih.
Konkrétně je výrazně nižší zájem o naučnou literaturu, a tedy i výpůjčky za účelem dalšího vzdělávání. Naopak mírně roste počet vypůjčené beletrie, tj. knih, čtených pro oddych a zábavu. Tomu se přizpůsobuje i knižní trh, jež přináší i knížky, které by snad „světlo světa“ ani nemusely spatřit…
Příčin tohoto stavu je určitě víc, jednou ale bude velké pracovní zatížení a stále méně volného času. Anebo to, že potřebujeme víc času na regeneraci sil a už nezbývá čas na čtení.
Ale jak by řekl můj starší syn, všechno je otázka priorit.
Možná časem zjistíme, že sledování seriálů a pořadů, které nám servírují české televizní stanice, je jen mrhání časem. Časem, který si můžeme lépe užít mnoha jinými způsoby – setkáním s přáteli, procházkou do přírody, rodinným výletem… nebo četbou zajímavé knížky.
Přeji vám všem, abyste v roce 2011 dobře zvolili své priority a také si našli čas na pár pěkných knížek (ať ten příští průzkum nedopadne hůř).
Jana Kroulíková
