zavřít
Zadáním poučeného klienta bylo respektovat kriteria, která vyplývají z potřeb pro dlouhodobé uložení uměleckých děl vytvořených na papírovém podkladu. Obecné stanovení těchto specifik nebylo v době projekčních prací doposud publikováno, a proto byla za tímto účelem zadána klimatologická studie, která měla určit konkrétní stavební principy budoucího depozitáře. Tato klimatologická studie nepřímo vyloučila klasickou potrubní vzduchotechniku a klimatizační jednotky. Preferovaná byla minimalizace pohybu vzduchu a prevence proti možné tvorbě škodlivých bakterii. Depozitář bude sloužit pro uložení výtvarných prací akademické malířky a grafičky Ludmily Jandové. Zároveň s těmito díly bude v depozitáři uložena sbírka výtvarných prací z 2. pol. 20. století.
Stavba je navržena do malebného zákoutí, meandrujícího potoka rozsáhlého pozemku klienta, na okraji vesničky Osik u Litomyšle. Bujná vegetace lemuje břehy potoka a vymezuje tak volnou vnitřní plochu určenou pro stavbu. Průhledy mezi stromy umožňuji kontakt s okolní krajinou a vytváří množství nečekaných a překvapivých zážitků. Pozitivně, zcela v souladu s místem působí starý dům, ve kterém manžele Jandovi žijí a kde se nachází i atelier. Přístup k budově je nově upraveným vjezdem na pozemek z přilehlé komunikace. Cesta na pozemku je vedena diagonálně k hlavnímu vstupnímu průčelí depozitáře. Takto lze lépe vnímat objem stavby a její architekturu. Je zde možné hledat historické analogie v drobných architekturách klasicistních nebo romantických zámeckých zahrad. Ty byly doplňovány drobnými stavbami, které se odkrývaly v rafinovaných pohledových osách. Byla to místa odpočinku, zastaveni, setkávaní, tajných schůzek. Inspirační zdroje je také možné hledat v úspěšných realizacích 30. až 50. let 20. století, kde na téma "domu v přírodě" byla realizovaná řada pozoruhodných staveb. Přes všechny lákavé historické příklady je však architektonicky koncept nového depozitáře veden snahou o použití současných výrazových prostředků a moderního materiálového řešeni. Depozitář je orientován vzhledem ke světovým stranám tak, že prosklená část je směřována na sever a je překryta vstupním portikem. Zbývající stěny s minimálním prosklením lemují obvod budovy a jsou proti přímému slunečnímu záření chráněny výrazným předsunutím střešní desky. Tímto je eliminováno přehřátí vnitřního prostoru a prudké výkyvy v teplotách, které by mohly byt pro sbírku škodlivé. Výtvarná díla budou uložena v boxu uvnitř dispozice objektu. Pro uložení obrazů je navržen systém zásuvných modulů, opatřených sítí, s ukládáním ve svislé poloze do zásuvkových skříní. Vnitřní stěny depozitáře poskytují také prostor s plochami pro zavěšení exponátů např. při jejich manipulaci, přípravě pro výstavu apod. K depozitárnímu boxu přiléhá severní trakt s technickým zázemím pro kontrolu a řízení vnitřního klimatu. Zde se také nachází prostor sociálního zařízení a spojovací chodba mezi prostory s různými klimatologickými režimy. Obvodová chodba okolo depozitární kobky bude využívána jako galerie. Bude sloužit k prezentaci uložených děl a k pořádání vystav, příp. jiných společenských akci.
Ing. arch. Jiří Krejčík, ARN studio spol. s r. o., autor projektu in www.bibliofil.cz
