zavřít
Děkujeme všem aktivním účastníkům štafety na Mt. Everest! Podařilo se nám společnými silami zdolat nejvyšší horu světa Mount Everest (8 850 m.n.m.), a to v nádherném čase 4 hodiny 39 minut a 44 sekund. Stalo se tak velkou zásluhou studentů letošní sexty a Jirky Válce Sokola, kteří byli hybnou silou celé akce. Perfektně ji připravili a nenechali se zaskočit drobnými překvapeními.
Štafetu jsme zahájili těsně po šestnácté hodině fanfárou a slavnostním motivačním proslovem Vítka Večeře. Poté se už začali do startovací listiny zapisovat první sportovní nadšenci a děvčata na prezenci neměla od této chvíle čas se nudit. Jako první vyběhla paní ředitelka a velkou pochvalu získává za to, že i při své virové indispozici a s vysokými podpatky běžela velmi statečně. Za ní se začala řadit fronta nadšených bojovníků. Mezi nejlepší patří jednoznačně Tomáš Fuchs, který přispěl svými 49 výběhy v mimořádných časech k celkově výbornému výsledku. Za zmínku stojí ale i výkony malých děvčátek Jany Večeřové (21 výběhů) a Dominiky Střasákové (19 výběhů). Nejmladšímu účastníkovi bylo sedm měsíců. Ten se za zvuku bubnů, píšťal a rock-n-rollu směrem vzhůru prospinkal. Děkujeme také jeho tatínkovi, který ho touto cestou vede ke sportu od prvních krůčků, tedy spíše chrupnutí.
Také pedagogický sbor nezůstal sportovní akci nic dlužen. Aktivně se zapojilo 15 kolegů a někteří dokázali výstup zopakovat i 3 krát a vícekrát (profesoři: Kynclová, Jaklová, Kunderová, Havel, Šlégr). Velkou pozornost si získal pan profesor Kroužil, který spolu se svými "dětmi" (všichni, které kdy učil) zdolali Everest jako jeden muž. Zaznamenali jsme také mimořádné sportovní výkony badmintonového oddílu z Osíku. Ten v početném zastoupení dorazil po celodenním turnaji a výstup uskutečnil několikrát s partnerkami na zádech (poslední tři schody byly prý nejtěžší).
Těsně před 21. hodinou se začal připravovat na závěrečný výstup Venda "Kapouš" Kapoun, který v kyslíkové masce, s obří krosnou, přilbou, holemi a v super těžkých kroskách zdolal za obřího řevu posledních 11 metrů. Poté, co zmáčkl signální zařízení (děkujeme Frenky!), zazněla prostorami gymnázia česká národní hymna a naše překrásná státní vlajka byla pomalu vynesena studenty sexty a prof. Jaklovou do nejvyššího patra. Tato chvíle se těžko popisuje ... Velmi silný, dojemný a strhující moment, který musel v každém Čechovi nutně probudit alespoň trochu národní hrdosti. Zde byl sextě předán dort a nastalo závěrečné hromadné focení, jež si vzal na starost pan profesor Jakub Šmolík, který vydržel a zůstal až do samého konce akce.
Je nám velmi líto, že akce skončila tak brzy. Výstupový čas je pro nás velmi překvapivý a jeho pokoření v budoucnu bude dost velkým sportovním oříškem.
Takže závěrem: Vítku, Frenky, Tome, Vendo, Jirkové, Péťo, Ivčo, Jano, Jolčo, Ájo, děkujeme vám! Sportu zdar!
M. Kunderová a P. Jaklová
