V době před vystavěním dnešního barokního piaristického chrámu měla renesanční úpravu. Pozdější úpravy byly barokní, i tehdy se tu rozprostírala zelinářská i ovocná zahrada, v části štěpnice. U kapitulního kostela se nacházel jak katolický, tak protestantský hřbitov. Dnes připomínají hřbitov již jen litinové kříže a náhrobní deska osazené v obvodové opukové zdi. Ještě ve 30. letech 20. století byly zahrady používány a udržovány. Po odchodu piaristů z Litomyšle v roce 1948 zpustly a staly se zcela nepřístupnými.
Jak to bylo s revitalizací?
Zahrady se nacházejí v těsném sousedství významných dominant města a ve strategicky položeném místě v centru městské památkové rezervace. Také proto se město rozhodlo o jejich uvedení do důstojného stavu. „V říjnu roku 1997 jsme vyhlásili veřejnou soutěž, jejímž předmětem bylo architektonické řešení prostoru Klášterních zahrad jako veřejného městského parku či zahrady,” vzpomíná emeritní starosta Miroslav Brýdl a dodává: „Chtěli jsme vytvořit místo pro krátkodobou rekreaci obyvatel i návštěvníků města, odpočinkové místo v centru zámeckého návrší, které navazuje na kulturní a společensko-konferenční centrum zámku. Přizvali jsme 5 architektonických kanceláří a dalších 17 se přihlásilo. Vítězem architektonické soutěže se stali architekti Zdeněk Sendler, Václav Babka a Radko Květ z Brna. Samotnou rekonstrukci, která tehdy byla mnohými Litomyšlany velmi kritizovaná, jsme zahájili v květnu 1999 a trvala déle než rok. Velkolepé slavnostní otevření se uskutečnilo 2. září 2000 v rámci národního zahájení Dnů evropského dědictví,“ uzavírá Miroslav Brýdl.
Zahrada-divadlo, divadlo-zahrada
Hlavní motto vítězného návrhu znělo: ”Zahrada-divadlo, divadlo-zahrada”. Během čtvrt století života zahrad se tento záměr naplňuje neustále. Z hlediska širších vztahů se ukázalo jako velmi funkční a přínosné propojení zahrad a zámeckého areálu na straně jedné, a stejně tak propojení zahrad a města směrem od kapitulního chrámu na straně druhé. Více než 11 tisíc metrů čtverečních skýtá nejen dostatek prostoru pro relaxaci a odpočinek, ale také pro trvalé či dočasné umístění uměleckých děl. Nenahraditelné je sousoší od Olbrama Zoubka uprostřed zahrad, Šik Jasana Zoubka a mnozí vzpomínáme na Židli Magdaleny Jetelové, díla Aleše Veselého či řadu menších výstav, a společenských i kulturních akcí. Nové funkce přibyly Klášterním zahradám i s otevřením přístavby piaristické koleje, kde vznikla Nová městská síň.
K desátým narozeninám dostaly Klášterní zahrady bronzovou kopii devadesát milionů let staré fosilie. Tehdejší starosta Michal Kortyš, vzpomíná: “Když v národním muzeum zkamenělou rybu zkoumali, tak zjistili, že je nejen hodně stará, ale také kouzelná. Když jí pohladíte, splní se vám prý tři přání,“ slibuje Kortyš a dodává:“ A to platí i pro její bronzové dvojče, které pochází z dílny akademického sochaře Jiřího Věnečka.“ Dvacáté narozeniny Klášterních zahrad jsme s ohledem na světovou pandemii covidu slavit nemohli a o to více si užijeme oslavy letošní!
Slavíme 25 let Klášterních zahrad
Program letošních oslav bude velkolepý! Oslavy se budou odehrávat v rámci Dnů evropského dědictví druhý víkend v září. V pátek večer si můžete přijít opéct buřta či se zaposlouchat do písniček folkrockové kapely Epydemye. A na dobrou noc pro vás umělecké seskupení Ati Sphere & Company připraví ohňovou show s prvky nového cirkusu. V sobotu 13. září bude hrát v Klášterních zahradách Lázeňské duchovní smyčcové kvarteto, Pishcoth či můžete navštívit Piáno bar Petry Vymazalové. Klášterní zahrady však budou patřit nejen muzice, ale i modernímu cirkusu! Moderní provazochodectví vám nejen představí, ale možná vás i naučí skupina SlackShow. Jejich vrcholným kouskem bude přechod z piaristického chrámu na chrám kapitulní! Eliška Brtnická s kolegyněmi vám zatančí po zadní věži piaristického chrámu a chybět nebude ani interaktivní rodinná žonglovací show s následným workshopem. Zveme vás i na vystoupení tanečního oboru ZUŠ B. Smetany či Dračí pohádky. Večer bude patřit promítání dokumentů o Klášterních zahradách včetně starých fotografií a opět parádní muzice. Od 18.00 hodin se představí Matěj Metoděj Štrunc se svým projektem Lidověk. Zazní lidové písně trošku jinak – s cimbálem i bicími. Není nezajímavé, že na otvírání Klášterních zahrad hrál před čtvrt stoletím jeho tatínek Dalibor Štrunc s kapelou Cimbal Classic. Večer hudebně zakončí Kantoři, kteří přivezou lidové a folkové písně mnoha národů.
Součástí Dnů evropského dědictví budou v letošním roce již tradičně nejen otevřené památky, ale i festival Litomyšlské dvorky. Garantujeme vám, že druhý víkend v září se v Litomyšli rozhodně nebudete nudit!
Srdečně vás zveme, přijďte s námi oslavit čtvrtstoletí Klášterních zahrad – místa, které se za tu dobu stalo zeleným srdcem Litomyšle, dějištěm setkávání, kultury, ale i klidu. Přijďte si vychutnat atmosféru místa, kde se historie snoubí se současností, umění s přírodou a radost s přátelstvím. Věříme, že tak jako před pětadvaceti lety při jejich otevření, i dnes budou zahrady patřit především vám všem, kteří je máte rádi.
LITOMYSL_25_let_Klasternich_zahrad_plakat (formát pdf, velikost 589,29 KB)
LITOMYSL_Dny_pamatek_2025_plakat (formát pdf, velikost 52,68 KB)
Litomyslske_dvorky_2025_plakat (formát pdf, velikost 2,86 MB)
Litomyslske_dvorky_2025_letak (formát pdf, velikost 2,86 MB)
