Vyhledat na webu
zavřít
EN / DE / PL / FR
Vyhledávat na webu
fr pl de en
kalendář

Proč to (neu)děláte?! Otázky a odpovědi k odpadům a čistotě

obrázek k aktualitě Proč to (neu)děláte?! Otázky a odpovědi k odpadům a čistotě

Červencový díl infokampaně Proč to (neu)děláte?! se zabývá tématy, která občané v anonymním dotazníku zdůrazňovali na více místech – nakládání s odpady, třídění, nedostatek kontejnerů a s ním spojený nepořádek v ulicích. I tentokrát jsme na nejčastější dotazy získali odpovědi vedení města a Odboru místního a silničního hospodářství MěÚ Litomyšl. Najdete je níže, rádi k nim zveřejníme i vaše reakce a postřehy, které zasílejte na adresy uvedené v tiráži na poslední straně vydání této Lilie vždy do 21. dne v měsíci.

Odkud čerpáme podklady pro otázky? Stejně jako v minulých dílech vycházíme z odpovědí, které občané napsali na začátku roku do anonymního dotazníku ke zpracování strategického plánu města. Pokud vás výsledky zajímají, můžete se s nimi seznámit v tomto odkazu.

Úroveň životního prostředí
Jako největší problémy v oblasti životního prostředí (nejhorší získané průměrné známky) ve městě se jeví hlukové znečištění, kvalita ovzduší imise a možnosti třídění odpadu. Hodnocení úrovně životního prostředí se nijak statisticky významně neliší napříč různými skupinami obyvatel. Zapojení obyvatelé si ve sdílených komentářích nejčastěji stěžují na nedostatky související s nakládáním s odpady.

Údržba a čistota veřejných prostranství
87 % zapojených obyvatel města je spokojeno s údržbou a čistotou veřejných prostranství. Opakovaně bylo však kriticky zmiňováno okolí autobusového nádraží a poměrně častý pocit, že údržbě centra je oproti periferiím věnováno více pozornosti.

Hlavní problémy očima občanů?

  • Autobusové nádraží, Billa
  • okolí kontejnerů na tříděný odpad obecně
  • pozdní sekání/úklid sněhu
  • psí výkaly (problémem samotní pejskaři i nedostatek košů)

Kolik je v Litomyšli kontejnerů, proč jich není víc?
V Litomyšli a integrovaných obcích je na 55 stanovištích umístěno 250 kontejnerů a nádob, díky kterým mohou občané recyklovat papír, barevné i čiré sklo, plast, kovové obaly, elektro, oleje z kuchyně či oblečení. Pro ilustraci - do modrých kontejnerů na papír obyvatelé v roce 2020 vhodili 369 tun odpadu, skla se v Litomyšli vytřídilo 217 tun, plastu a tetrapaku pak 271 tun. Z nádob na komunální odpad (to, co se nevytřídí) svozová společnost LIKO za minulý rok vyvezla celkem 1798 tun odpadu, 883 tun skončilo ve spalovně k energetickému využití a 915 tun na skládce.

Na základě přání občanů se město snaží síť kontejnerů rozšiřovat, je-li to možné. Na již funkčních místech se kontejnery přidávají stěží kvůli omezenému prostoru, proto se budují nová stání, loni se tak stalo například u vlakového nádraží, na Trstěnické či Lánech. Máte pocit, že u vás v lokalitě je nedostatek kontejnerů? Dejte vědět Ing. Janě Foltové z odboru místního a silničního hospodářství, tel.: 461 653 364, e-mail: jana.foltova@litomysl.cz. Vedení města se zabývá každým podnětem občanů, pokud to bude možné, může i ve vaší lokalitě dojít k rozšíření kontejnerových míst.

Půjde rozšířit síť kontejnerů a přidat na některá místa odpadkové koše (centrum, sokolovna, Lidická, Polní, Purkmistra Laška a další)?
Viz výše. V případech, kdy kvůli omezenému prostoru nelze zvyšovat počet nádob na odpad, se město snaží domluvit s LIKO Svitavy na vyšším počtu svozů. Pokud máte pocit, že v některé lokalitě chybí koše či kontejnery, dejte vědět na kontakt výše. Lokality uvedené v anonymním dotazníku již vedení města řeší a na základě této zpětné vazby došlo například v červnu k dodání dalších osmi košů do historického centra, protože to v šetření požadovalo několik respondentů.

Jedinými místy, kde město nechce přidávat nádoby na odpad, jsou lesy a přírodní plochy mimo zastavěné území. Odtud si má každý návštěvník svůj nepořádek a obaly od jídla a pití odnést s sebou zpět do města, kde se jich může ekologicky zbavit.

Proč je v okolí kontejnerů takový nepořádek (hlavně u Billy)?
Plochy v majetku města v tomto případě (většina autobusového nádraží kromě prvního nástupiště a prostranství před Billou) pro město uklízí lidé zaměstnaní na veřejně prospěšných pracích. Po domluvě s nimi se na základě požadavků z dotazníků zvýšila frekvence úklidu v této lokalitě, byť to občas nemusí stačit, obzvlášť pokud se návštěvníci chovají nezodpovědně a pohazují odpadky kolem sebe.

Odpadkové koše u Billy nejsou majetkem města a starají se o ně zaměstnanci provozovny, pokud je problém s nimi, je nutné kontaktovat personál.

Obecně se k nepořádku u kontejnerových stání dá říci, že k němu dochází zčásti kvůli tomu, že jsou kontejnery přeplněné, pak to město řeší vyšším počtem svozů či rozšířením nádob, ale bohužel k znečištění veřejného prostoru dochází i z dalších důvodů. Někteří spoluobčané do kontejnerů vyhazují věci, které tam nepatří a mohou je zdarma zlikvidovat ve sběrném dvoře. S tím město nic nezmůže, protože není reálné pořídit naproti každému kontejnerovému stání kamerový systém, tyto incidenty se dějí navzdory běžné hlídkové činnosti městské policie, která nemůže ohlídat všechny plochy najednou. Odpovědnost není pouze na radnici, ale i na občanech samotných. Pokud máte informace o tom, že někdo u kontejnerů dělal nepořádek, je vždy ideální kontaktovat někoho z městského úřadu, kdo zařídí nápravu. Viz první otázka a odpověď na ni, případně volejte na Městskou policii Litomyšl, tel.: 156.

Proč se plošně nezvýší četnost vyvážení?
Město Litomyšl je součástí systému svážení odpadu, kterou pro nás a okolní města provozuje společnost LIKO Svitavy. Plasty se z některých lokalit sváží třikrát týdně, popeláři se snaží vytipované lokality vyvážet i před víkendem a mezi odvozy pravidelně uklízí kontejnerová místa. Nicméně tento systém má své limity – jednak co zvládnou zaměstnanci, za druhé pak finance. Platí čím více svozů, tím větší náklady. Proto město, kde to jde, urguje častější vyvážení, které ale lze provádět jen do určitého objemu odpadu a výjezdů dle možností svozové společnosti.

Proč město pružně nereaguje na plné kontejnery či koše a neurguje odvoz?
Na Trstěnické či Lánech, lokalitách, kde obyvatelé hlásili problémy, se zvýšil počet nádob, v případě, že občané hlásí přeplněné kontejnery nebo se na ně přijde při běžných kontrolách, se odvoz urguje. Svozová firma ale nemá tolik techniky ani personálu, aby mohla přijet vždy na zavolání.

Proč nemáme podzemní kontejnery na odpad?
V centru je problém s podzemní vodou a sítěmi, mimo centrum jsou technicky vhodné lokality, ale přetrvává jeden zásadní problém. Toto řešení jednak není všespásné, protože i při něm se může při ucpání hrdla hromadit odpad na veřejném prostranství, ale hlavně se jedná o nákladné řešení. Pokud by se nepřidala okolní města, musela by Litomyšl pořídit sama pro sebe speciální svozový vůz za zhruba 6 milionů korun a náklady na vybudování podzemních kontejnerů by stály další miliony. V okolních městech zatím toto řešení také neplánují, takže kvůli vysoké pořizovací ceně radnice pro příští roky nezvažuje podzemní kontejnery pořídit. Pokud by se něco změnilo, budeme občany informovat.

Zvýšením poplatku za komunální odpad mě město nemotivuje ke třídění, proč v Litomyšli není motivační systém na třídění odpadu (slevy, výhody,…)?
V současné době se vedení svozové společnosti LIKO zabývá možnými benefity či dalšími prostředky, kterými by se občané mohli motivovat ke třídění, například adresným odvozem. Nicméně je důležité uvést, že v okolních městech (Moravská Třebová) se systém se slevami za méně komunálního odpadu neosvědčil, protože po městě vznikaly černé skládky či lidé používali cizí popelnice.

I v tomto případě bude záležet zejména na občanech a na tom, jak se budou chovat. Motivací pro třídění odpadu je kromě ekologického aspektu i to, že výnosy z tříděných surovin se přímo promítají do výše poplatku za svoz odpadu. Ten za jednu osobu činí 744 Kč a částka je již snížena o obnos, který město inkasuje za vytříděné odpady. Šetříte tak nejenom životní prostředí, ale i svou peněženku. Bez třídění by byl poplatek ve výši 925 Kč.

Kam s věcmi, které nepatří do kontejnerů?
Do sběrného dvora na Mařákově ulici. Drtivé většiny odpadů se tam můžete jako občané zbavit zdarma. Dvůr je otevřen šest dnů v týdnu od pondělí do soboty a současně se pracuje na jeho dalším rozšíření pro větší komfort občanů.

Odpady, kterých se zdarma nedá zbavit (nejsou komunálním odpadem, jehož svoz se platí z poplatku), jsou zbytky z rekonstrukcí domů a bytů. Například se jedná o okna, dveře, zárubně, kuchyňské linky, stavební suť, umyvadla, záchodové mísy, lepenky, povrchy chodníků či odpadní potrubí.  Množství, které lze za poplatek nechat na sběrném dvoru, je omezeno na hmotnost do 200 kg. V případě větších rekonstrukčních prací je nutno si objednat samostatný kontejner.

U Městských služeb Litomyšl si můžete za poplatek objednat mobilní kontejner, který vám pracovníci přistaví až k domu. Do něj můžete dát odděleně stavební odpad, starý nábytek, bioodpad a další věci, kterých se jinak nemáte kde zbavit. Svozová firma LIKO Svitavy také dvakrát ročně organizuje mobilní svozy odpadu. Na různých místech zastaví svozové vozidlo, na které můžete zdarma nepotřebné věci odložit. K likvidaci stavebního odpadu je možné využít také recyklačního středisko soukromého provozovatele v areálu blízko silnice ve směru na Poličku.

Zbytků ze zahrádek, posekané trávy, listí a dalších biologických odpadů se můžete zdarma zbavit v kontejneru vedle městské kompostárny, který je přístupný 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.

Plánuje město udělat něco s nedostatkem nádob pro třídění kovů, olejů a tetrapaků?
Množství odpadu se průběžně vyhodnocuje a počet nádob se zvyšuje, pokud je to ekonomicky možné. Na konci roku 2017 vedení města nechalo na celkem pěti vybraných místech umístit kontejnery, do kterých občané mohou vhazovat konzervy od jídel, plechovky od nápojů a další vybraný kovový odpad. Na konci roku 2020 se počet sběrných nádob rozšířil o další čtyři. Najdete je na ulicích Kornická, Trstěnická (poblíž sokolovny), Vodní valy (u kina Sokol) a Z. Kopala, původní kontejnery zůstávají na svých místech u supermarketů Penny, Albert a Billa, na Komenského náměstí a ulici 17. listopadu.

V Litomyšli je také na vytipovaných místech pět popelnic na použité kuchyňské oleje, najdete je u Billy, Albertu, Penny, na Komenského náměstí a ulici 17. listopadu. Tento odpad však můžete samozřejmě také odložit na sběrném dvoře. Vzhledem k nákladům na jejich vyvážení se radnice snaží nádoby na olej a kovy strategicky umístit po městě tak, aby se těchto odpadů občané mohli zbavit například cestou na nákup. Jejich rozšíření je do budoucna možné, ale v současné době se objevují problémy zejména u popelnic na oleje, občané tam vyhazují použitý olej nesprávně ve skleněných nádobách, ale i další odpady, čímž kontaminují obsah, který pak svozová firma nemůže dále použít a ani jej neodveze.

Tetrapakové obaly patří v Litomyšli do kontejnerů na plasty, protože se v praxi nevyplatí mít speciální nádoby jen na ně. Na třídící lince LIKO Svitavy je zaměstnanci vybírají z odpadu ze žlutých kontejnerů a ty, které jsou v použitelném stavu, putují na další využití.

Proč v Litomyšli chybí nádoby na bioodpad?
Kompostování v místě bydliště je nejekologičtější formou likvidace bioodpadu, protože se zbytky dále nepřeváží, zároveň má radnice zkušenosti z mnohých měst, že nelze odpad z biopopelnic využívat pro městkou kompostárnu, protože obsahuje zpravidla mnoho složek, které se na kompostárnu nehodí - zbytky vařeného jídla, maso, kosti a další.  Z tohoto důvodu dává město dotace jak na individuální, tak komunitní kompostéry. Proto Litomyšl nezavedla extra nádoby na bioodpad, ale podporuje likvidaci pomocí individuálního kompostování přímo v místě bydliště.

Bioodpadu se lze nonstop zbavit i v kontejneru vedle městské kompostárny za Mařákovou ulicí.

Rozšíří se nabídka sběrných míst/nádob na textil?
V tuto chvíli to radnice nezvažuje, fungují zde služby farní charity v Lidovém domě a u parkoviště naproti III. ZŠ je kontejner, který si zde zřídila Diakonie Broumov. Pokud máte pocit, že tato služba v některé lokalitě chybí (nebo máte nápad, kde by se kontejner mohl umístit), kontaktujte Ing. Janu Foltovou z odboru místního a silničního hospodářství, tel.: 461 653 364, e-mail: jana.foltova@litomysl.cz.

Proč jsou v Loučné odpadky?
Hlavně ze dvou důvodů. Jednak je tam lidé záměrně hází, za druhé se tam mohou dostat po deštích kvůli tomu, že v některých částech Litomyšle je sloučena splašková a dešťová kanalizace. Odlehčovači se při vyšším průtoku mohou některé nahromaděné materiály dostat přímo do řeky. Tato smíšená kanalizace v historickém centru nejde rekonstruovat na moderní oddělenou, protože na položení nových objemných trubek není podle průzkumů v historickém centru dostatek prostoru. V jiných lokalitách, například u nemocnice, kolem autobusového nádraží a u hotelu Dalibor, to jde, město proto na příští rok plánuje rekonstrukci těchto kanalizací a jejich oddělení – splašková do čistírny, dešťová do Loučné.

Při velkých deštích se tedy do Loučné mohou dostávat nečistoty, nicméně za sáčky od obědů, nákupní koše a další nepořádek kanalizace nemůže. To je dílo lidí, kterým ani pochůzky městské policie nezabrání v dělání nepořádku.

Přibydou v ulicích koše na psí exkrementy?
Město nerozlišuje koše určené pouze na psí exkrementy a koše, kam se tento odpad nesmí vhazovat. Majitelé psů mohou užívat všechny odpadkové koše, na základě poznatků od občanů jsou u některých upevněné sáčky, pokud byste je chtěli i na dalších, stačí dát vědět na kontakt uvedený výše.

Proč město toleruje občana, který na Wembley vytváří skládky?
S tímto mužem několikrát jednali úředníci ze sociálního odboru, město mu opakovaně nabídlo ubytování, péči, a dokonce i bezplatný pronájem plochy na periferii, kde by si mohl své přístřešky a skládky budovat a neobtěžovat tím spoluobčany. Dotyčný to však odmítá, je svéprávný a svým konáním se nedopouští trestných činů, maximálně přestupků. Město tedy na své náklady dvakrát ročně skládky a nepořádek v okolí jeho přístřešku odklidí, ale nemá oprávnění na to, aby tuto osobu k čemukoliv nutilo proti jeho vůli. Pokuty za přestupky jsou věcí správního orgánu, v současné době mu byla jedna vyměřena a město bude požadovat její úhradu. Nicméně s velkou pravděpodobností to nebude na budoucí chování tohoto muže mít žádný vliv.

Proč se omezila četnost sekání travnatých ploch?
Je to snaha o zadržení vláhy v půdě, která jinak vysychá, a podporu městského mikroklimatu. Ve vyšší trávě rostou různé druhy rostlin, město založilo i některé volně přístupné městské louky, ve vegetaci navíc žije hmyz a drobní živočichové, kteří jinak vymírají kvůli tomu, že je trendem ve městech mít krátce zastřižené zelené trávníky. Zároveň ale všechny trávníky v na městských pozemcích by alespoň dvakrát za rok měly být posekány, s výjimkou např. poldrů a navazujících příkopů, které jsou sekány pouze jednou ročně na podzim.

Některé plochy jsou tak speciálně vybrány k tomu, aby se nesekaly tak často. Další lokality mohou být zarostlé i z jiných důvodů, v případě deště či neschopenek nejsou městské služby schopné ihned posekat celé město či integrované obce, ale na tyto případy občané upozorňují a radnice pak urguje nápravu. Pokud máte takový podnět, můžete kontaktovat Ing. Editu Schramm z odboru místního a silničního hospodářství, tel.: 461 653 361, e-mail: edita.schramm@litomysl.cz.

Proč se preferuje čistota v centru a před konáním Smetanovy Litomyšle, zatímco na ostatní místa se nehledí?
Centrum uklízí všechna města vždy důkladněji nejenom kvůli turistům, ale proto, že velká část místních v centru nakupuje či tam tráví čas při návštěvách kaváren a restaurací. Město propaguje Smetanovo náměstí jako litomyšlské obchodní centrum, které žije, proto je také věnováno úsilí o to, aby bylo reprezentativní a místní i turisté tam byli spokojení, rádi se tam vraceli. Jedná se o exponovanou lokalitu, tudíž je jí opravdu věnována větší péče, ale městské služby udržují i další lokality, bohužel občas dochází k prodlevám a problémům, které se radnice snaží řešit – a to i v historickém centru.

Reakce starosty Daniela Brýdla:

Vážení spoluobčané,
a zase ty odpady, chce se mi napsat. Pokud je nějaké vyloženě komunální téma, které řešíme s železnou pravidelností, je to právě třídění, nakládání s odpady a čistota veřejných prostor. Ale tak to má být. Ukazuje to, že lidem záleží nejenom na přírodě, ale i na tom, jak to ve městě vypadá. Dokládají to také výsledky dotazníkového šetření. V odpovědích na minulých dvou stranách jste dostali informace na nejčastější dotazy veřejnosti, já bych rád vypíchl několik témat a k nim dodal pár vět.

Plné kontejnery. Jsou z části opravdu naší chybou. V oblastech, kde evidujeme opakované stížnosti, se to snažíme řešit a v minulosti jsme přidali nádoby na vlakové nádraží, Trstěnickou, Lány či koše do historického centra. Město se pomalu rozrůstá, počet odpadů roste, proto je logické, že by mělo být po městě více nádob. Pokud zde říkám a, je nutné dodat i b. Jestliže někdo do kontejnerů hází věci, které tam nepatří a kterých se lze zdarma zbavit ve sběrném dvoře, můžeme nadávat na úředníky a politiky, jak chceme, ale nikdy to nevyřešíme. Nelze mít všude strážníky ani kamery. Já osobně nejsem velký příznivce kamerového systému v každé ulici, mám obavu ze zneužití nebo využití k jiným účelům, jak jsme například svědky v Číně. Kromě toho pořízení kamer je poměrně drahá záležitost, a když se dají na jedno sběrné místo, neukáznění občané začnou jezdit na jiné. Čistota města je o nás, o lidech, kteří v Litomyšli žijeme a  chceme čisté ulice. Proto prosím, pokud se potřebujete zbavit nepotřebných věcí, nechte je ve sběrném dvoře, případně využijte 2x ročně svozu LIKA a zadarmo je pošlete dál na případné další využití.

Bioodpad. Již několikrát jsem v minulosti vysvětloval, že v jiných městech hnědé popelnice sice mají (a lidé tak mají pocit, že je vše v pořádku), ale v realitě tento systém často nefunguje. Po nástupu na radnici jsem chtěl hnědé popelnice v Litomyšli zařídit, ale poznatky z dalších měst, která jsme kvůli této problematice navštívili, mě donutily změnit názor. V praxi se ukazuje, že obsah z hnědých popelnic se často nemůže použít v kompostárně kvůli zbytkům jídla a de facto se z hnědých popelnic stávají popelnice černé. Zřízení nádob na biodpad by bylo líbivé, ale v praxi pravděpodobně nefunkční řešení. Proto podporujeme alternativy. Domácí i komunitní kompostéry, město na ně dává dotace, dají se dát k rodinným i bytovým domům, jsou ekologické a hlavně funkční. Ekologicky se zbavíte bioodpadu přímo v místě bydliště. Pokud nechcete kompostér, zbytků ze zahrady se můžete zdarma zbavit klidně v neděli o půlnoci v kontejneru za sběrným dvorem. Je celoročně volně přístupný a využívaný. Není to o tom, že nepodporujeme ekologii a likvidaci bioodpadu, ale chceme, aby byl systém funkční a plnil své poslání – lidé se zbavili odpadu a ten se dále využil.
Vezměte si například popelnice na oleje, kam lidé sice hází odpad, ale recyklační firma jej nechce přebírat, protože navzdory návodům a upozorněním ho lidé vhazují nepřefiltrovaný či ve špatných obalech. Pak není nutné mít hnědé (žluté) popelnice, protože se z nich de facto stává jen obarvená nádoba na jakýkoliv odpad. Opět by bylo líbivé tyto popelnice dát na každé kontejnerové stání a mít odfajfkováno z volebního programu, ale toto řešení by bylo nezodpovědné a nic neřešící.

Ekonomika, poplatky. Pravidelné vyvážení odpadu z 250 kontejnerů a stovek soukromých popelnic o celkovém objemu zhruba 2000 tun něco stojí. To „něco“ je v Litomyšli celkem 9,8 milionu ročně, což znamená 925 korun na osobu za kalendářní rok. Je to hodně, nebo málo? Výše poplatku se v Litomyšli počítá z reálných nákladů, které město za svoz platí. Od celkových nákladů (mzdy, technika,…) se odečtou příjmy z vytříděných komodit (loni bohužel ceny klesly, tím pádem i příjmy) a to se vydělí počtem obyvatel. Proto místo 925 korun platíme za osobu 744 korun, což je měsíčně 62 korun na občana, 14 týdně a denně dvě koruny. Zdražování je vždy nepříjemné, ale v tomto případě bohužel zcela nutné, pokud se máme o veřejné prostředky starat jako řádní hospodáři, občas to s sebou nese i nepopulární kroky.

Centrum města, úklid, sekání Z odpovědí v anonymním dotazníku jsem si podtrhl mnoho věcí. Jednou shrnující je následující prohlášení občana, v němž hodnotil úklid města: „Potěmkinova vesnice, trávu natíráte nazeleno pro turisty a místní máte na háku.“ Centrum neuklízíme primárně pro turisty, ale především kvůli místním. Těch tam přece chodí více než turistů a chodí tam celoročně. Na Smetanovo náměstí jsme hrdí, je tam řada obchodů a snažíme se, aby toto „obchodní centrum“ bylo reprezentativní. Stejně tak mi přijde logické, že před Smetanovou Litomyšlí (tam jezdí více turistů než místních, uznávám) se uklízí centrum a přilehlé plochy. Než k vám domů přijde návštěva, také si přece uklidíte v obýváku a kuchyni. Přesto se Městské služby Litomyšl navzdory současné personální situaci (devět zaměstnanců na neschopence) snaží uklízet celé město a integrované obce. Pokud bychom dělali věci pouze pro turisty a „místní měli na háku“, tak bychom v první řadě ani nedělali anonymní průzkum toho, co si místní přejí zlepšit a nesnažili se s jejich zpětnou vazbou pracovat. Beru, že má řada lidí radnici, úřad a městské služby jako povýšené a nepřátelské instituce, mrzí mě to a myslím si, že naše práce za poslední roky dokazuje naprostý opak. Pokud jsou někde problémy, snažíme se je řešit.
Děkuji, přeji příjemně strávené léto a hlavně zdraví po celý rok!

Youtube Litomyšl