zavřít
dne 14. 09. 2025 18:42:13 se dotazoval Věra Čapková
Při procházkách kolem řeky Loučné jsem si několikrát všimla, že z kanalizační výpustě do řeky na ulici Vodní valy, ( mezi lávkou u kina a silničním mostem) občas vytéká barevná voda, někdy i zpěněná, vypadá nechutně a toxicky. Vypouštěli např. tuto sobotu 13. 9. 2025 odpoledne a barva byla tentokrát béžová a úplně zabarvila řeku.
Zajímá mě, zda o tom město ví a co tato barevná voda obsahuje. Místní biotop zcela jistě ovlivňuje.
děkuji Čapková
Vážená paní Čapková,
děkuji za Váš podnět. Požádal jsem o vyjádření společnost Vodovody spol. s r.o., která provozuje pro město kanalizační síť a také kolegyni ze životního prostředí. K Vašemu podnětu jsem pro ně přiložil i video z facebooku Život v Litomyšli, které mi poskytla kolegyně. Na toto video je pak v reakcích odkazováno. Zde jejich odpovědi - nejdříve z Vodovodů:
Vyústění Drahošky do řeky Loučné u kina v Nerudově ulici a dešťové kanalizace u Smetanova domu je opakovanou záležitostí hlášení a dotazů občanů.
Drahoška jako taková pobírá veškeré srážkové vody od Strakova, části Záhradě a středu Litomyšle a odvádí vody do řeky Loučné.
O víkendu po vytrvalých deštích došlo ke splavení zeminy z kukuřičných polí pod Strakovem, areálu Fotbalparku a Černé hory do recipientu nad a pod Primátorskou hrází.
Viz přiložené foto. Uvedené video zobrazuje jemné naředěné bláto ve vznosu vodního sloupce Drahošky. Při smíchání s tokem Loučné došlo k vírovému efektu (dva slabé proudy proti sobě).
Naši pracovníci provedou preventivní kontrolu zatrubněné části vodního toku Drahoška pro bezproblémový odvod dešťových vod z dané lokality do ní zaústěných.
Níže vkládám pár fotografií, které mi z Vodovodů zaslali - je na nich vidět spousta "blátíčka" a "světle hnědé zabarvené vody" v oblasti Černé hory, která se pak Drahoškou vlila do Loučné.
Od vedoucí odboru životního prostředí paní Olgy Paclíkové mám tuto reakci, respektive obecný návod jak postupovat, pokud by někdo zjistil opravdu "přítok toxických látek do vodního toku":
Pro řešení havarijní situace a minimalizaci škod, případně zjištění původu znečištění by se mělo postupovat následujícím způsobem:
1. dle vodního zákona ( zákon č. 254/2001 Sb., v platném znění) § 41 odst. 2 - kdo způsobí nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně hlásit Hasičskému záchrannému sboru České republiky nebo jednotkám požární ochrany nebo Polici České republiky, případně správci povodí tj. na dispečink Povodí Labe, s.p.(hasiči provádějí prvotní zásah, zejména při úniku ropných látek jsou schopni zabránit dalšímu znečišťování).
2. současně s hasiči ihned kontaktovat havarijní službu provozovatele kanalizace (Vodovody spol. s r.o.), aby provedli kontrolu odlehčovacích komor
3. hledat místo znečištění, zkontrolovat vtok do zatrubnění. Pokud se zjistí, že ke znečištění dochází v zatrubněném úseku, město jako vlastník zatrubnění a veřejné kanalizace by mělo provést kontrolu tohoto zatrubněného úseku a zjistit všechny výusti, které jsou do zatrubněného úseku svedeny. Výusti, které svádějí srážkovou vodu se ponechají, výusti, do kterých je svedena odpadní voda, by se měly přepojit na splaškovou kanalizaci.
Osobně jsem přesvědčen, že 13.9. šlo skutečně "pouze" o vodu z polí - dlouho a intenzivně pršelo a fotografie toto poměrně jasně potvrzují.
Nešlo tedy o to, že by někdo něco vypouštěl, ale o následek silných dešťů. Příroda často je schopna po určitou dobu vodu zadržet a pak ji "najednou" pustit - proto vznikají náhlé bleskové povodně. Stejný častý problém se zakalenou vodou vzniká u druhého vtoku malého přítoku a to z Gregorky, respektive ze Staré plovárny, tento výtok je pod mostem ke Smetanovu domu. Nejčastěji jde o okamžik, kdy rybáři rybník vypouští a z něho odtéká spousta zakalené vody od bahna.
Pokusím se ještě obecně shrnout, jak funguje kanalizace ve městě. Dříve, historicky, nebyla nejdříve kanalizace vůbec, pak se zejména z hygienických důvodů začala budovat a to tak, že odpady šly přímo do řeky. Časem se i toto změnilo a naštěstí vznikla v Nedošíně Čistírna odpadních vod (ČOV) a kanalizace z celého města je vedena tam a teprve po pročištění jde voda do Loučné. Nicméně dlouho se budovala tzv. jednotná kanalizace - tedy pro odpady (z domů, ale i z firem a provozoven), ale zároveň i pro uliční vpusti (kanály) - tedy voda z dešťů, z chodníků, ze silnic apod. Protože ale existují přívalové silné lijáky, jsou v této jednotné kanalizaci tzv. odlehčovací komory (byť to není případ vpusti Drahošky - tam jde prostě o napojení potoka do řeky a po dešti přitékala velmi špinavá voda z polí). Ty fungují tak, že naplní-li se kanalizace spoustou vody, tak takto "naředěná" voda, přetéká přímo do Loučné, bez čištění na ČOV. Kapacitně by totiž ona jednotná kanalizace prostě nestačila a mohla by roztrhat silnice či chodníky nad sebou, pokud by se do ní shora tlačilo příliš vody. Při silných deštích ale opravdu může přes odlehčovací komory přímo do řeky připlavat občas něco, co nám nikomu nedělá radost, ale takto je to myslím ve všech městech světa. Žádné, ani sebebohatší město nemá tak dostatečně kapacitní kanalizaci, aby zvládla ty nejsilnější přívalové deště bez odlehčovacích komor.
Dobrý zpráva je, že v Litomyšli postupně budujeme tzv. oddělenou kanalizaci - odpadní povede nadále přímo na ČOV, ale nově "vedle" ní srážkovou kanalizaci - tam jde voda z ulic a chodníků přímo do řeky a tím se šetří kapacita ČOV. Budování této oddělené kanalizace je ale obrovsky nákladné, někde (v historickém centru) dokonce fyzicky nemožné - například do uličky kolem dvorku pedagogické školy se prostě vedle sebe dvě kanalizace nevejdou, neboť tam je mnoho dalších sítí. V nově budovaných částech města ale oddělená kanalizace vzniká. Budovat ji budeme například do budoucna i na Mařákově ulici - historická kanalizace zůstane jako splašková vedena do Nedošína na ČOV, nově budovaná oddělaná srážková (či dešťová, chcete-li) bude vedena z veřejných prostranství přímo do Loučné. Půjde o nemalou investici, ale určitě jde o investici důležitou pro kvalitu vody v řece Loučné.
Děkuji za Váš zájem o kvalitu vody v Loučné, pevně věřím, že šlo opravdu jen o špinavou vodu z polí a luk nad městem. Hezký den Vám i všem ostatním
Dan Brýdl, starosta města
