Litomyšl: Kronika města 2024

95 patosu přednesl Jan Šťastný. V zámecké jízdárně společně vystoupili i dva jazzmani - Rudy Linka a Bobo Stenson a uskutečnil se tam také koncert MenART 2024 pro Smetanovu Litomyšl, na němž vystoupili nejlepší absolventi ze tříd Jana Fisera, Michaely Fukačové, Ivo Kahánka, Karla Kosárka, Jana Ostrého, Pavla Steidla a Irvina Vernyše. Klavírnímu dílu zakladatele české národní hudby byl věnován koncert 4 klavíry Bedřicha Smetany ve Smetanové domě, kde Ivo Kahánek, Martin Kasík, Igor Ardašev, Renáta Lichnovská, Nora Lubbadová, Klára Gibišová, Denis Stefanov a Jan Schulmeister přednesli Smetanovy skladby pro dva až čtyři klavíry na osm nebo šestnáct rukou. Zvláštní postavení v dramaturgii 66. ročníku Smetanovy Litomyšle měly speciálně komponované koncerty.Vedle Zahajovacího koncertu to byl pořad To pivečko je věru nebeský dar, složený ze skladeb věnovaných našemu národnímu nápoji. Název mu dal slavný sbor z Prodané nevěsty a pivo se pilo i na jevišti. Bedřich Smetana nechyběl ani ve čtvrté a poslední části unikátního projektu Sólo pro 100 smyčců, v němž umělecké sily pod taktovkou dirigenta Leoše Svárovského spojily smyčcové sekce Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, Moravské filharmonie Olomouc a Komorní filharmonie Pardubice. Na jiném koncertu zazněla Smetanova Triumfální symfonie, napsaná u příležitosti sňatku rakouského císaře Františka Josefa I. s Alžbětou Bavorskou. Spolu s touto málo prováděnou symfonií uvedl Symfonicky orchestr Českého rozhlasu pod v edením Roberta Jindry také Te DeumAntona Brucknera, jenž se narodil v roce 1824 stejně jako Bedřich Smetana a jehož výročí je oslavováno po celém Rakousku, nejen v rodném Linci. Koncert na přání v komponovaném programu připomněl, že Rok české hudby nemusí být ani zdaleka jen oslavou „klasiků“, ale také skladatelů, textařů a interpretů populární hudby, jejichž jubilea spadají do roku 2024. Koncert s podtitulem Století české písničky byl zopakován dvakrát a zazněly na něm hity Jiřího Šlitra, Karla Kryla, Karla Gotta, Petra Hapky, Zdeňka Rytíře i Michaela Kocába. Doprovodu sólistů se ujala ostravská Janáčkova filharmonie pod taktovkou Jana Kučery. Z Ostravy také přijelo muzikálové představení Jonáš a tingl - tangl, které ukázalo sílu fenoménu divadla Semafor i to, že písně Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra dávno zlidověly. Mimořádnou událostí Smetanovy Litomyšle bylo vystoupení tenoristy Freddieho De Tommaso a sopranistky Iulie Marie Dan. Jednalo se o jejich exkluzivní debut v České republice. Na programu byly zejména árie z italských oper, ale zazněl i Bedřich Smetana. Zpěv Rusalky k Měsíčku, který Iulia Maria Dan přednesla ve vzorné češtině, vyvolal velké ovace. Smetanova Litomyšl si pro svůj slavnostní ročník dala podtitul Naše vlast. Hlásila se tím nejen ke Smetanovu cyklu Má vlast, obecně k Roku české hudby, ale také k naší zemi a k jejím kořenům, legendám i k národním a zdravě vlasteneckým tradicím. Programové zacílení bylo snad nejmarkantněji zakódováno v koncertu pod názvem Naše vlast – Česká píseň. V podání vynikajících sólistů Aleše Brisceina a Svatopluka Sema, Českého filharmonického sboru Brno a Filharmonie Brno pod taktovkou Jakuba Kleckera zazněly kompozice Suita rustica Vítězslavy Kaprálové, Hospodine, pomiluj ny z Dvořákovy Svaté Ludmily, Janáčkovo Věčné evangelium, Smetanova Česká píseň, čtvrtá věta Českého poutníka Sylvie Bodorové a finále České rapsodie Bohuslava Martinů. Smetanovo symfonické evangelium Má vlast v podání České filharmonie a dirigenta Tomáše Netopila bylo důstojným zakončením 66. ročníku Národního festivalu Smetanova Litomyšl i oslav dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany, kterému byl vzdán v průběhu fes tivalu hold i u pomníku od Josefa Štursy na hlavním litomyšlském náměstí. Měsíční program Smetanovy Litomyšle orámovaly dvě bohoslužby v piaristickém chrámu Nalezení sv. Kříže, obě přenášené televizí Noe. Mši svatou k 680. výročí založení litomyšlského biskupství, při níž