Litomyšl: Kronika města 2024

94 s Brimingham Opera Compay. Na nastudování se podíleli česko - britská dirigentka Lada Valešová, britští sólisté, Škampovo kvarteto a klavírista Filip Martinka, kteří nahradili celý orchestr. Připojila se k nim desítka amatérských dobrovolníků z Litomyšle a okolí. Režie se ujal Lorenzo Ponte se scénografkou Alicí Benazzi, Kostýmní výtvarnicí Giulií Rossenou, choreografkou Liv ií Bartolucci a světelným designérem Emanuelem Agliatim. Inscenace komorní verze Dvou vdov, jež se odehrávala v domově pro seniory, byla realizací koncepce, s ním italský tým získal Evropskou cenu za operní režii. O inscenaci v Zámecké jízdárně byl takový zájem, že muselo být přidáno ještě jedno představení . Ohlasy byly bouřlivé. Inscenátoři naznačili jednu z cest, po níž by se adaptace Smetanových oper mohly ubírat, aby byly přístupné i pro diváky v 21. století. Představení zároveň potvrdila sílu i aktuálnost hudby Bedřicha Smetany, která dokázala oslovit i ve velmi komorním obsazení. Na 66. ročníku festivalu zazněly i opery z per jiných autorů. Soubor opery Národního divadla pod vedením Roberta Jindry provedl Její Pastorkyňu v nastudování Jiřího Nekvasila. Starší inscenace z roku 2005, však byla ozdobena hvězdným obsazením. V titulní roli vystoupila Alžběta Poláčková, Lacem byl Pavel Černoch a Števou Pav e l Bršlík, jenž na festivalu vystoupil poprvé, stejně jako švýcarská pěvkyně Claude Eichenberger v roli Kostelničky. Její pastorkyně byla uvedena u příležitosti 120. výročí od brněnské premiéry a 170. výročí od narození Leoše Janáčka. To od plzeňské premiéry opery Quo vadis žijící jubilantky Roku české hudby Sylvie Bodorové uplynuly teprve dva roky. Dílo Sylvie Bodorové o zrodu křesťanstní a šíleném císaři Neronovi, jehož libreto napsala podle Henryka Sienkiewicze, Tacita i Petronia, posluchače zaujalo výborně srozumitelnou hudební mluvou i sdělným příběhem. Na zámku Nové Hrady u Litomyšle pětkrát zazněla opera Vesnický trh Jiřího Antonína Bendy z roku 1775. Inscenování se ujal soubor Musica Florea s dirigentem Markem Štrynclem a režisérkou Magdalenou Švecovou. Od stejného autora zazněl i melodram Medea v podání Tomáše Netopila, Czech Ensemble Baroque a Zuzany Stivínové. Součástí tohoto koncertu ve Smetanově domě byla i zřídka uváděná Symfonie g moll s fugou holešovického rodáka Františka Xavera Richtera. Ze starší český hudby Smetanova Litomyšl přinesla v piaristickém chrámu Nalezení sv. Kříže Loutnu českou Adama Michny z Otradovic v podání Gabriely Eibenové, Daniley Čermánkové a Ensemble I négal. Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse uvedlo sklady Jana Dismase Zelenky a Georga Friedricha Händela . Světoznámé belgické vokální uskupení Huelgas Ensemble přednesl mimo jiné Polifilův sen a Duo KCHUN Stabat Mater Marca Rosana. V piaristickém chrámu zazněli i kompletní provedení Sonát a partit pro sólové housle Johanna Sebastiana Bacha v jedinečném podání Josefe Špačka. Kompletní druhý díl Bachova Dobře temperovaného klavírů pak ve Smetanově domě zahrál Marek Kozák. Jediným koncertem v kapitulním chrámu Povýšení sv. Kříže bylo společné vystoupení varhaníka Pavla Svobody a souboru žesťových nástrojů Czech Brass. Preludiem 66. ročníku Smetanovy Litomyšle bylo vystoupení Smetanova tria, které bylo založeno v roce 1934. V Zámecké jízdárně předneslo skladby jubilantů Roku české hudby Josefa Suka, Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany. Díla stejných tří skladatelů si vybral i Pavel Haas Quartet, jehož vystoupení bylo dechberoucí. PhilHarmonia Octet ve světové premiéře p rovedl na objednávku Smetanovy Litomyšle Mou vlast v úpravě pro dechové okteto, třetí lesní roh, harfu, violoncello a kontrabas. Z vystoupení byl pořízen zvukový záznam pro vydání na hudebních nosičích. Wihanovo kvarteto vedle Haydnova Císařského kvartetu, obsahujícího tóny rakouské hymny zakomponované do Smetanovy Triumfálni symfonie, a Dvořákova Amerického kvintetu s Janem Mráčkem v premiéře provedl Variace na Hlaváčkovo téma Jana Jiráska. Verse Karla Hlaváčka pro melodram vybral Vojtěch Stříteský a procítěně, ale bez