Litomyšl: Kronika města 2023

96 Jednou z novinek 12. ročníku bylo zaměření na osobnost Zdeňka Matěje (vlastním jménem Mariana) Kuděje. Z denek Matěj Kuděj se narodil se v rodině stavebního inženýra na stavbě železnice Jana Kuděje a jeho manželky Boženy, rozené Fibigrové v roce 1881. Studium na gymnáziu v Příbrami nedokončil. Pracoval jako lékárnický praktikant v Pacově a Sadské, pak se rozhodl cestovat. V roce 1903 vyhrál v Hamburku lodní lístek a odjel do USA, kde pracoval jako dělník, laborant, umývač nádobí, zemědělec, plavčík, kovboj i zlatokop, jako tramp procestoval část USA a Kanady. Po návratu pracoval v Praze jako zednický přidavač a své zážitky začal literárně zpracovávat – brz y se stal členem svobodomyslné pražské bohémy a přítelem spisovatele Jaroslava Haška, malíře Josefa Lady a dalších. Ve 20. letech prožil několik let na Podkarpatské Rusi, za druhé světové války si oblíbil Českomoravskou vysočinu. Konec svého života prožil v Litomyšli, kde je také pohřbený. Životní motto Matěje Kuděje „Tulákův domov je celý svět“ nesla i nová edice vratných kelímků. Na počest Kuděje byl ve spolupráci s Městskou knihovnou Litomyšl uspořádán i Knižní hrabák na dvoře pedagogické školy. Kromě k nížek si zde mohli zájemci pořídit i dobové pohlednice nebo vinyly. Číst zde budou nejen Paleťáci, ale také známý režisér Jan Hřebejk. S Kudějem se mohli zájemci seznámit již ve čtvrtek 27. dubna, kdy byla v kině Sokol promítnuta zachovaná část dobového filmu s názvem „Ve dvou se to lépe táhne“ – příběh dvou bohémů Jaroslava Haška a Matěje Kuděje. Kompletní program 12. ročníku Zahájení litomyšlské lázeňské sezóny přináší kronikář na konci kapitoly. Sympozium k výročí 170 let od narození Terézy Novákové Ve dnech 11. a 12. května se v Regionálním muzeu v Litomyšli uskutečnilo sympozium věnované české spisovatelce Teréze Novákové, od jejíhož narození v letošním roce uplynulo 170 let. Litomyšl přitom nebyla pro sympozium vybrá na náhodou. Teréza Nováková v našem města několik let žila. Díky pobytu v Litomyšli se ve svém díle zaměřila hlavně na oblast Litomyšlska a Prosečska. Teréza Nováková ve svém díle zdokumentovala reálie venkovského života na konci 19. století a sesbírala také řadu etnografického materiálu. Ten zapůjčovala na výstavy , a nakonec darovala do Národního muzea v Praze. Věnovala se také otázce feminismu a spolu s Františkou Plamínkovou podpoře volebního práva žen. Když se na konci života přestěhovala na chalupu do Proseče, pořádala hojně navštěvované hudební a literární večery, a jezdila přednášet po širokém okolí. 38 Sympozium bylo rozděleno na dva dny. V prvním probíhaly odborné přednášky, druhý den se uskutečnila exkurze na Budislav a do Proseče. Gastroslavnosti Magdaleny Dobromily Rettigové Letošní gastroslavnosti věnované autorce nejznámější české kuchařky, především však významné ženě a národní buditelce Magdaleně Dobromile Rettigové, proběhly ve dnech 18. – 21. května. Nabídly bohatý program, který kronikář přináší na konci kapitoly, musí však zároveň podotknout, že se nesly v duchu oslav. Byly totiž významně ovlivněny kulatým výročím 38 Klimešová, Hana: Sympozium k výročí 170 let od narození Terézy Novákové. In: Lilie. Ročník XXXIII., číslo 4, s. 16.