Litomyšl: Kronika města 2023

171 Různé události v roce 2023 Ukliďme Česko Tradiční dobrovolnická aktivita se uskutečnila 1. dubna. Dobrovolníci opět uklízeli drobný, ale množstvím hojný odpad v Litomyšli a jejím okolí. Do akce se zapojily též místní školy. Pořadatelem byla Generace 89, vlastním koordinátorem učitel Jan Vavřín. 100 let Českobratrské církve evangelické v Litomyšli V roce 2023 jsme si připomněli 105 let od vzniku Českobratrské církve evangelické, která vznikla v roce 1918 spojením církví augsburského (luterského) a helvetského (reformovaného) vyznání. Jen o pět let mladší je pak sbor, který působí v Litomyšli. „Předchůdci, k nimž se evangelická církev hlásí, byli těsně spjati rovněž s dějinami města Litomyšle. Husovo učení a vliv církve podobojí sem pronikly záhy po vypuknutí husitské revoluce. Původní litomyšlské biskupské zboží ( panství ) drželi od roku 1421 husitští hejtmané Diviš Bořek z Miletínka, Jeník z Mečkova a posléze Vilém I. Kostka z Postupic. Jednota bratrská, vycházející z učení Petra Chelčického, byla založena bratrem Řehořem roku 1457 v Kunvaldu. Nikdy netvrdila, že právě ona je jedinou a pravou církví, ale pouze jednou z jejích „jednot“, tj. společenstvím podobně smýšlejících. Proto se jí dařilo získávat příznivce z řad humanistů, utrakvistů i katolíků, a to i mezi příslušníky šlechtických rodů. Zásluhou Kostků z Postupic proniklo učení jednoty bratrské na území litomyšlského panství záhy po jejím založení. Úpadek jednoty nastal po porážce protihabsburského povstání českých stavů na Bílé hoře v roce 1620.“ 50 Velký rozvoj evangelických církví nastal po roce 1918. Na jejich stranu přešla řada věřících, a to zejména z řad katolické církve. „Počet v Litomyšli usazených evangelíků stoupal a s tím i jejich aktivita. Založení samostatného litomyšlského sboru ČCE – a také otevření nové modlitebny (kostelíku) – na sebe nedalo dlouho čekat. Husova kaple, jak své modlitebně tehdejší evangelíci začali říkat, se na Lánech na rohu ulice A. Tomíčka vypíná dodnes. Kurátorem (laickým představitelem) sboru byl tehdy zvolen Bedřich Dudycha, učitel na řemeslnické škole (dnes SZaT Litomyšl), jenž se významným způsobem zasadil také o vznik památníku a slavností na Růžovém paloučku. Po dostavbě fary (1925) do Litomyšle přišel i první stálý duchovní správce – farář Werner. Po něm v Litomyšli působil O. Wideman, od roku 1943 Zdeněk Kubíček. Právě po válce byl litomyšlský sbor početně nejsilnější (1153 osob); v 50. letech se však vinou nepřízně státu a komunistické ideologické převýchovy rozeběhl trend zcela opačný a počty evangelíků na Litomyšlsku od té doby pouze klesají. Sbor nerostl, ale žil a plnil své duchovní poslání také během působení faráře J. Vencovského (1977– 1995), farářky V. Pleskotové (1996–2011) a faráře V. Hurta (2012– 2022). “ V roce 2023 nastoupil do služby kazatele farář Lukáš Klíma, který předtím působil v Proseči. 51 50 Pakosta, O.: Výročí Českobratrské církve evangelické. In: Lilie. Ročník XXXIII., číslo 4, s. 6. 51 Vávra, J.: 100 let Českobratrské církve evangelické v Litomyšli. In: Lilie. Ročník XXXIII., číslo 5, s. 6.