Litomyšl: Kronika města 2022

72 Realizace navazujícího projektu probíhala prostřednictvím třech klíčových aktivit: Cílem klíčové aktivity „Rozvoj a aktualizace MAP“ je zajištění tvorby a aktualizace plánovacích dokumentů. Aktualizace těchto dokumentů povede například k možnosti čerpání dotace na investiční projekty do vzdělávacích subjektů. Konkrétním přínosem je též zajištění dotačního poradenství a distribuce tzv. dotačních listů, které jsou každý měsíc zasílány ředitelům zapojených škol a zástupcům obcí z regionu ORP Litomyšl. Tato činnost probíhala ve spolupráci s Místní akční skupinou Litomyšlsko, o.p.s. Mezi další klíčové aktivity patří „Řízení projektu“ a „Evaluace procesu místního akčního plánování“. Je tak zajištěno odborné řízení projektu ve všech jeho aktivitách a následně bude provedeno vyhodnocení realizace celého projektu. V navazujícím projektu však není možné podpořit konkrétní aktivity spolupráce. Důvodem byly dotační podmínky nastavené poskytovatelem dotace. „Projekt „Místní akční plán rozvoje vzdělávání na území ORP Litomyšl III“ je realizovaný a financovaný s podporou ESF, Operačního programu výzkum, vývoj a vzdělávání, státního rozpočtu a rozpočtu města, reg. číslo CZ.02.3.68/0.0/0.0/20_082/0019594. Pandemie covid-19, rusko-ukrajinský konflikt Pandemie nemoci covid-19 poznamenala výuku především v prvních dvou měsících letošního roku. Následně začala být covidová opatření rozvolňována a rušena, výuka se postupně vrátila do kolejí ze začátku roku 2020. Pro školy to byla úleva, stejně tak pro žáky, studenty a jejich rodiče. Přesto velkou únavu a vyčerpání přinesla distanční/hybridní výuka i řadu pozitivních změn – mnohé učitele i žáky významně posunula v oblasti digitální gramotnosti. Ukázala, že současnost i budoucnost bude těmto technologiím patřit více, než jsme si ještě před několika lety uměli představit. Krátce po rozvolnění covidových opatření vypukl rusko-ukrajinský konflikt. V jeho důsledku začaly do Litomyšle přicházet stovky uprchlíků s desítkami dětí, které bylo třeba umístit do mateřských, základních, ale i středních škol. Situace byla zejména od poloviny března do konce dubna dramatická s ohledem na počet příchozích, postupně se však stabilizovala – byť uprchlíci přicházeli až do konce roku. Příchod ukrajinských žáků s sebou přinesl mnoho výzev. Jednou z nich byla jejich podpora a adaptace do nového prostředí, snaha porozumět jejich problémům, vyslechnout jejich příběhy. Někteří utekli jen s baťůžkem na zádech a s oblečením, které měli právě na sobě. Naprostá většina nerozuměla česky, bylo třeba zajišťovat tlumočníky – ať z učitelů ruštiny, dobrovolníků, rodičů nebo i žáků – Ukrajinců. Další výzvou bylo jejich zapojení do běžné výuky. Podobně jako u covidu školy neměly okamžitě žádný návod, jak to udělat, a musely spoléhat především na sebe – byť jak město, tak ministerstvo školství určitou podporu poskytovaly. Situace však přišla tak rychle a byla natolik odlišnou od všeho, čím školy dosud žily, že hlavní tíha zvládnutí situace byla zkrátka na nich. Stejně jako potřeba ukrajinské žáky uklidnit, podpořit, nedělat rozdíly „my a oni“ a samozřejmě je motivovat k překonání jazykové bariéry