Litomyšl: Kronika města 2022

169 zejména skupinovými cvičeními, Sportovní klub (SK) ustavený v Litomyšli v roce 1910 se věnoval především kopané (tedy fotbalu). Méně poznatků již máme o činnosti místní tělovýchovné organizace Orel ustavené v roce 1909 či o Dělnické tělocvičné jednotě (DTJ, resp. FDTJ) založené v roce 1920. Počátky litomyšlské atletiky lze spojovat se jmény středoškolských profesorů místního gymnázia dr. K. Hilgartnera a Aloise B. Malicha, kteří nastoupili na tento ústav v roce 1922. Na litomyšlském gymnáziu byla od školního roku 1922/23 „péči o tělesnou výchovu žactva věnovala pozornost nejen v hodinách tělocviku, nýbrž i jinak…. Školní hry spolu s výcvikem v lehké atletice byly konány na odlehlém hřišti pod nádražím za příznivého počasí v období podzimním i jarním v úterý, ve středu a v pátek… Lehkoatletický výcvik zahrnoval skoky, běh, vrh koulí, hod diskem, oštěpem a speciální přípravu pro středoškolské závody v Hradci Králové.“ V kronice litomyšlského gymnázia lze ve školním roce 1922/23 dohledat další informaci, a to, aby byla zajištěna tělesná schopnost naší mládeže, uspořádány byly v období podzimním i jarním závody v lehké atletice a ve sportovních hrách.“ Atletický oddíl se záhy stal součástí SK Litomyšl, před nacistickou okupací pak TJ Sokol Litomyšl. V roce 1941 však byla činnost TJ Sokol zastavena a obnovena mohla být až po skončení války. Činnost atletického oddílu ale neustala a pokračovala i ve válčeném období. V padesátých letech 20. století byl litomyšlský atletický oddíl součástí Slovanu Litomyšl a od roku 1957 pak Jiskry Litomyšl. Sportovištěm místního atletického oddílu bylo zprvu hřiště u nádraží, od roku 1936 pak zahrada sokolovny. Nový stadion začal být budován nad novým koupalištěm po roce 1953 a dokončen byl v roce 1959. Vzniklo zde zprvu škvárové, posléze zatravněné fotbalové hřiště a atletická dráha se všemi sektory pro skokanské a vrhačské disciplíny. K technickým úpravám stadionu došlo ještě před rokem 1989, k zásadní přestavbě však až v letech 2002 – 2003 včetně stavby tribuny podle projektu architekta Aleše Buriana. Současně byl vybudován sportovní areál za lesoparkem Černá hora. V letech 1923 – 1928 se v Litomyšli uskutečnily závody v atletických disciplínách o Studentský putovní pohár, koncem dvacátých let zde proběhlo soustředění národního atletického týmu. V roce 1933 se v Litomyšli konaly za účasti nejlepších československých atletů Národní závody, následně pak i v době okupace v roce 1943. Tradičními atletickými podniky jsou Velká cena města Litomyšle v hodu diskem žen pořádaná od roku 1955 a Litomyšlský šestiboj založený v roce 1953 profesorem Janem Jandíkem, který nesl posléze jeho jméno. V roce 2003 se Litomyšl stala pořadatelem Olympiády s Orbitem pro děti České republiky a ještě v témže roce zde proběhlo Mistrovství České republiky mužů a žen do 22 let. Století litomyšlské atletiky je spojeno s řadou významných místních sportovců – atletů, z nichž mnozí dosáhli mimořádných (též mezinárodních) úspěchů. Z mnoha je možné zmírnit mílaře JUDr. Ladislava Fišera, oštěpaře Lumíra Kiesewettera, koulařku a diskařku Jaroslavu Jungrovou, desetibojaře Mgr. Vladimíra Novotného, Věroslava Valentu či Pavla Baara, překážkáře PaedDr. Ladislava Kárského a Jiřího Švece, kladiváře Pavla Sedláčka a Jana Kubíčka, diskaře Stanislava Kováře, koulaře Tomáše Kozáka či běžce Viktora Podškubku, Jaroslava Teplého, Jana Friše a Jáchyma Kováře. Z dalších atletů a atletek je vhodné připomenout alespoň Ondřeje Svitaniče, Františka Podhajského Václava Zámečníka, Jaroslava Ptáčka, Ing. Bohumila Novotného, Svatopluka Bulvu, Miroslava Pečinku, Josefa Tesárka, Ivo Strnada, Zdeňka Švece, Jaroslavu Pokornou,