Litomyšl: Kronika města 2020

106 snahu přilákat do města návštěvníky a podpořit tam místní obchodníky 22 těžce zkoušené jarní vlnou pandemie koronaviru. Výstava se konala za výrazné finanční podpory ministerstva kultury, Pardubického kraje a Bohemian Heritage Fund a pod záštitou krajského radního Romana Línka. Díky dotacím a grantům ve výši 400 tisíc korun žádným způsobem nezatížila městský rozpočet. Třilamři v Litomyšli Tři originální postoje k výtvarnému vyjádření přinese generační výstava rodiny Lamrů – otce Aleše (*1943) a jeho synů Hanuše (*1976) a Jana (*1983). Aleš Lamr ve své tvorbě volně reaguje na principy pop-artu a nové věcnosti, jeho díla jsou řazena k proudu tzv. české grotesky. Pracuje s výraznou kontrastní barevností a tvarovou stylizací. Vedle malby a grafiky se věnuje sochařským pracím a je také autorem řady uměleckých realizací v architektuře, mj. vytvořil nástěnnou malbu v kanceláři prezidenta Václava Havla. Svou tvorbu také pravidelně prezentuje na výstavách „Výtvarná Litomyšl“ konaných v domě U Rytířů. Na malířskou tvorbu svého otce svébytným způsobem navazuje Jan Lamr, který pracuje s výraznou barevností i tvarovou stylizací. Náměty pro svá díla nalézá v uvolněné, spontánní kresbě. Vybrané motivy pak zpracovává na rozměrných plátnech, vytvářejících pak dojem jakéhosi organizovaného chaosu. Inspiraci hledá také v přírodě, přičemž původní náměty (let ptáků či víření vodní hladiny) redukuje do abstrahujícího jazyka. Věnuje se též užité grafice. Z děl designéra osobitých šperků Hanuše Lamra je pak cítit obdiv k detailům z přírody, především k drobným detailům rostlin, které ho inspirují při tvorbě originálních šperků. Ty vytváří z precisně opracovaných drahých kovů, přírodnin i syntetických materiálů. Je také autorem brože, kterou Ministerstvo zahraničních věcí ČR v roce 2011 věnovalo Madeleine Albright. Výstava se konala v domě U Rytířů. Přístupná byla od 12. května do 26. července. Cirkus v Litomyšli Právě takový název nesla ojedinělá výstava Regionálního muzea, která dokumentovala život českého cirkusu od druhé třetiny 19. století do konce 50. let století dvacátého. Byla založena na zásadních svědectvích dvou Litomyšlanů, kteří putovali s cirkusy po českých zemích i vzdálené cizině. Prvním byl Ignác Pecivál (1819–1894), od něhož pochází vůbec první popis života českého cirkusu (Beránek). Druhým pak JUDr. Stanislav Bubeníček (1904–1979), advokát, jehož přivedly k životu cirkusáka společenské poměry 50. let. Texty, obrazové materiály a unikátní exponáty doprovázela řada interaktivních prvků pro menší i větší návštěvníky a samostatná dětská cirkusácká herna. 22 Tamtéž.