Litomyšl je známá především jako město hudby a architektury. Důležitou roli v historii města však zaujímá také literatura. V Litomyšli završila své dílo Božena Němcová, Magdalena Dobromila Rettigová zde sepsala svou slavnou kuchařku a Alois Jirásek zasadil do kulis města svůj román Filosofská historie. Literární rezidence tak přirozeně navazuje na tuto bohatou tradici.
Literární rezidence Litomyšl se zaměří na klíčová celospolečenská témata
„Rezidenční pobyt zve do města spisovatelky, spisovatele, překladatelky a překladatele píšící v českém jazyce, aby zde mohli po dobu jednoho měsíce soustředěně pracovat v inspirativním prostředí Litomyšle – moderního historického města s nezaměnitelným geniem loci,“ uvedl starosta Daniel Brýdl. „V letošním roce jsme se rozhodli pro změnu názvu i zaměření naší rezidence. Od letošního roku ji tak budeme nazývat prostě Literární rezidence Litomyšl a upustili jsme od zaměření na detektivní žánr. Litomyšlská rezidence v budoucnu primárně podpoří autorky a autory, kteří se ve své tvorbě zaměřují na klíčová celospolečenská témata – ať už jde o demokracii, svobodu nebo uchovávání novodobé historické paměti,“ doplnil starosta
Rezidence zahrnuje měsíční pobyt v apartmánu na Zámeckém návrší a stipendium ve výši 30 000 korun. Autorkám a autorům bude také umožněn volný vstup do litomyšlských muzeí a kulturních institucí. Podmínkou získání rezidenčního pobytu je realizace krátkého literárního útvaru pro Litomyšl a setkání se čtenáři v městské knihovně.
Rezidentkou pro rok 2026 bude spisovatelka Anna Bolavá
Již čtvrtý ročník literární rezidence vypsalo město Litomyšl v září letošního roku. Přihlásilo se 21 zájemců, z nichž 18 splnilo zadání a potřebná kritéria. O tom, koho město podpoří a kdo získá měsíční pobyt a finanční podporu rozhodovala pětičlenná komise ve složení Radka Denemarková (spisovatel a překladatelka, rezidentka z roku 2025), Iva Pekníková (ředitelka Městské knihovny Litomyšl), Michaela Severová (vedoucí Odboru kultury města Litomyšl), Daniel Brýdl (starosta města) a Martina Zuzaňáková (ředitelka Městské galerie Litomyšl). Komise nakonec vybrala za letošní rezidentku spisovatelku Annu Bolavou.
„Rozhodování o letošní rezidenci bylo celkem náročné. Přihlásilo se nám opravdu velké množství zájemců. Byli mezi nimi renomované spisovatelky a spisovatelé, ale také začínající autoři se zajímavými náměty. Jsme nadšení z toho, že je o naší rezidenci takový zájem. Pobyt spisovatelek a spisovatelů v Litomyšli je vždy obohacením také pro veřejný a kulturní život našeho města,“ uvedl starosta Daniel Brýdl.
V Litomyšli by měl být dokončen román o existenciálních otázkách lidí v seniorském věku
Autorka by se během svého pobytu v Litomyšli ráda soustředila na práci na svém novém románu s pracovním názvem Kedartal, ve kterém se chce zaměřit na téma stárnutí populace a životních podmínek lidí v seniorském věku. „Existuje dokonalý domov pro seniory, anebo je „umístění kamsi“ ta poslední a nejhorší možnost, již si sám dobrovolně nikdo nevybere? Co starým lidem na těchto zařízeních vadí a mají právo žádat po svých příbuzných, aby se kvůli péči o ně vzdali svých životů a příjmů? Co když je ztráta paměti nejmilosrdnějším způsobem stáří? A můžeme si zapomenutí navodit záměrně, když nás všední svět omrzel? Tyto otázky mě zajímají a chci na ně (prostřednictvím hlavních postav) hledat odpovědi,“ říká spisovatelka Anna Bolavá. Na románu pracuje již delší dobu. „Na rezidenci v Litomyšli, získám soustředěný klid na práci. Román bych tak s největší pravděpodobností mohla již dokončit a mohl by vyjít na podzim roku 2026, opět v nakladatelství Odeon, podobně jako mé předchozí čtyři romány,“ doplnila rezidentka pro rok 2026 Anna Bolavá.
V rámci literární rezidence v Litomyšli vznikla již v minulosti velmi zajímavá díla. Markéta Pilátová napsala díky inspiraci litomyšlskou očistcovou kaplí, která se nachází v budově bývalé piaristické koleje povídku Kluci z kaple. Pilátová se zde věnovala také práci na svých knihách Ztracené děti a Hnízda, které jsou již k dispozici na knihkupeckých pultech. Michal Sikora zde pracoval na románu, který vyšel letos v Květnu pod názvem Žádné dobré zprávy. Loňská účastnice rezidence Radka Denemarková věnovala pobyt v Litomyšli práci na svém novém románu, který by měl být existenciální detektivkou odehrávající se současně v Česku a na ostrově Taiwan. Dějem románu se budou stejně jako u ostatních autorčiných děl prolínat evropské dějiny. „Litomyšlská literární rezidence je na vysoké úrovni. Takovéto rezidence jsem poznala pouze v zahraničí. Božena Němcová by měla určitě radost. Litomyšl je žitá naděje a tu dnes potřebujeme.,“ shrnula své dojmy z litomyšlské rezidence spisovatelka Radka Denemarková.
Literární rezidence přináší také dialog s veřejností
Jedním z cílů rezidence je vytvářet platformu pro dialog mezi autory a veřejností a nejinak tomu bude také příští rok. Litomyšlské čtenářky se s Annou Bolavou budou moci sejít během autorského čtení, které každoročně společně pořádají městská galerie a městská knihovna. Tato setkání umožňují veřejnosti nahlédnout do tvůrčího procesu spisovatelky a zapojit se do diskuse o literatuře.
Anna Bolavá
Anna Bolavá (1981) se narodila a vyrostla v jižních Čechách. Po studiích na FF UK v Praze krátce pracovala v Ústavu pro jazyk český, poté ve zdravotnické firmě. Nyní je na volné noze. Roku 2013 vydala sbírku básní Černý rok. Následně publikovala několik románů v nakladatelství Odeon. Za román o sběru léčivých bylin Do tmy (2015) získala prestižní Magnesii Literu za prózu, druhý, psychologický román Ke dnu (2017) byl na Literu nominován. Její tzv. řečovickou trilogii uzavírá vodnická kniha Před povodní (2020), která se dostala do užšího výběru Evropské ceny za literaturu. Nejnovější próza Vypravěč (2022) byla nominována na Magnesiu Literu a obdržela Cenu Česká kniha (jaro 2023). Kromě románů publikuje Anna Bolavá kratší texty a povídky v nejrůznějších antologiích (Povídky na doma, Motýlí kniha, Hlubiny města, Krvavý Žižkov a především výbory povídek nakladatelství Listen v rámci edice Česká povídka). Autorka přispívá do různých periodik (Salon Práva, Reportér, Iliteratura.cz aj.) a spolupracuje též s Českým rozhlasem. Její první tři romány byly uvedeny jako rozhlasové četby na pokračování. Debutová próza Do tmy se dočkala deseti překladů do světových jazyků a také dvojího divadelního zpracování.
