Litomysl Městský zpravodaj LILIE

Lilie - co se nevešlo do čísla 11/2015

Poděkování za udělení Plakety Rady města Litomyšle

Dovolte mi, abych vyjádřil poděkování za udělení Plakety rady města Litomyšle. Vážím si tohoto ocenění a bude mi ctí ho sdílet se všemi svými přáteli, kteří se podíleli a podílejí na mezikulturních výměnách s Japonskem.

Poprvé jsem zavítal do Litomyšle v roce 1999 na Mezinárodní hudební festival Smetanova Litomyšl. Festival na mě okamžitě udělal dojem nejen tím, že se konal v prostředí nádherného renesančního zámku, ale také ovzduším, ve kterém bylo cítit hudební nadšení organizátorů a nikoliv jindy často všudypřítomný komerční zájem. Festival mě naprosto okouzlil a od té doby jsem každoročně zval své přátele, aby se jej účastnili.

Než jsem ukončil svou činnost v Praze a vrátil se do Japonska, setkal jsem se na festivalu po jednom představení večer za svitu měsíce v Klášterních zahradách u vína s tehdejším starostou města Litomyšle panem Brýdlem a se svým přítelem panem Piknou a mluvil jsem o tom, jak jsem si zamiloval toto město. Slíbil jsem, že až se vrátím do Japonska, rád bych vytvořil most mezi Litomyšlí a Japonskem. Po návratu ve mně ten slib zůstal a pomalu jsem začal přemýšlet, jak to všechno udělat. 

Na začátku byl telefonát se vzkazem z agentury Czech Tourism Tokyo. „Skupina z města Matsumoto, kterou jste chtěl kontaktovat, vycestuje do České republiky.“

Neváhal jsem a setkal se s vedoucím skupiny panem Oguchi a vyprávěl mu o nádherném zámku UNESCO, rodišti Bedřicha Smetany, hudebním festivalu Smetanova Litomyšl, o kulturním zázemí města a o celé jeho kráse. Prosil jsem ho o návštěvu. Zaujalo ho to natolik, že skupina změnila plán cesty pouhé dva týdny před odjezdem a rozhodli se do Litomyšle přijet. Mezitím jsem kontaktoval tehdejšího starostu města Litomyšle pana Janečka a oznámil jsem mu, že přijede japonská skupina z města Matsumoto a že toto město by bylo skvělým partnerským městem Litomyšle. Požádal jsem ho o uvítání delegace. Pan starosta provedl delegáty z Matsumota po Litomyšli a uspořádal oficiální oběd. Na japonskou delegaci tato návštěva udělala obrovský dojem. Psal se rok 2004, a to byl počátek vztahů mezi městy Litomyšl a Matsumoto.

Následující rok navštívila litomyšlská delegace pod vedením pana starosty Janečka Japonsko. Po jejím návratu se s laskavou podporou města začala na gymnáziu vyučovat japonština.

V roce 2007 tři studenti pod vedením paní učitelky Jany Tmejové absolvovali týdenní studijní návštěvu v Japonsku. Navštěvovali japonskou střední školu Fukaši a sbírali zkušenosti v japonských rodinách.

V březnu 2008 se na základě nápadu pana Pikny uspořádal Japonský týden kultury. Na programu byly koncerty mladých lidí, čajový obřad, aranžování květin ikebana, skládání origami, oblékání do kimon, kaligrafie a další činnosti. Na zámku vznikla kamenná zahrada, v hotelu se servírovalo japonské jídlo, v kině běžely japonské filmy, ve Smetanově domě se hrálo japonské divadlo kjógen.  Na zámku se pak odehrávaly ukázky z bojového umění aikidó a lukostřelby a také se konalo celostátní mistrovství v karate.  Město Litomyšl bylo doslova zaplaveno japonskou kulturou. Na tuto událost se sjelo přes 200 lidí z Japonska, dále Japonci žijící v Čechách a milovníci japonské kultury. V neposlední řadě přijel i japonský velvyslanec se svou chotí.

V Čechách existuje velký počet nadšenců pro japonskou kulturu. Poté, co jsem kontaktoval představenstvo Česko-japonské společnosti ohledně akce v Litomyšli, přihlásilo se mnoho dobrovolníků a obsah programu narůstal každým dnem.

Vztahy mezi oběma městy se nadále prohlubovaly. V Matsumotu vznikla Společnost Smetanova Litomyšl, jejímž předsedou se stal renomovaný japonský právník pan Yoshinobu Kubota. Členové této společnosti navštívili Litomyšl a zúčastnili se nádherné recepce na litomyšlském zámku. Po nějaké době zavítala česká delegace pod vedením pana starosty Kortyše do Kódžóči a v následujících dnech se setkala se starostou města Matsumoto, ředitelem obchodní komory, rektorem univerzity a dalšími představiteli města Matsumoto na velkolepé recepci, kde pan starosta Kortyš přednesl svůj jedinečný projev. Jeden z účastníků pak ke mně přišel a řekl: „Říkal jsem si, který z japonských starostů by napsal tak krásný projev.“

Můj velký obdiv patří i mé přítelkyni paní Magdě Kučerové, která již několik let vysílá mladé české studenty do Japonska na roční studijní pobyt, aby získali ojedinělou zkušenost, kterou by pak mohli využít ve své rodné vlasti. Pevně doufám, že právě oni se jednou stanou dalším pilířem poznávání mezi Japonskem a Českou republikou.

V současné době každoročně v březnu do Litomyšle přijíždějí koncertovat mladí japonští hudebníci, v květnu se pak konají Gastronomické slavnosti, kde už se pro mé přátele stalo zvykem mít stánek s japonským jídlem, který se těší nemalé oblibě. V červnu pak přijíždí mnoho Japonců na Mezinárodní hudební festival Smetanova Litomyšl a v září se konají koncerty Mezinárodního hudebního festivalu Mladá Praha. Most mezi Litomyšlí a Českou republikou nabývá stále krásnějších tvarů. Od mého slibu vybudovat tento most uplynulo již 14 let. A popravdě řečeno, nemusel jsem se do ničeho nutit. Pociťoval jsem jen čirou radost a získal pravé přátele. Mám pocit, že Litomyšl je mé české rodné město. A to je ten největší dárek, jakého se mi mohlo dostat.

Před lety mi položil jeden novinář otázku: „Proč se vám v Česku tak líbí?“ A já jsem bezmyšlenkovitě odpověděl: „Protože tu žijí hezcí lidé.“ Tvář je odrazem života člověka. Potkáte-li člověka vyzařující klid a hluboký smutek, napadne Vás, jakou cestou dotyčný v životě kráčel. Možná je to jen domněnka jednoho Japonce, ale po válce byla vaše země dlouhou dobu pod ruskou nadvládou, pak přišla frustrace z pražského jara v roce 68, lidé, kteří podepsali manifest 2 000 slov, byli pronásledováni a vytrpěli mnohá příkoří až do příchodu sametové revoluce. I po ní zažívali obrovské změny systému. To všechno se odráží ve tvářích Čechů.

Vaše země byla mnohokrát v ohrožení z germánské i ruské strany. Pokud by polevila ve svém úsilí, ztratila by svůj vlastní jazyk, stala by se součástí dalšího území a splynula by s jejími obyvateli. Nejsem znalcem Vaší historie, ale novodobé dějiny Vám přinesly Palackého, Smetanu, Jiráska a další velikány české historie, kteří zemi obrodili a probudili jejího ducha a pod vedením T. G. Masaryka osamostatnili. I přesto země čelila mnohým dalším nesnázím.

V nedávné době jsem přečetl zápisky od filosofa Josefa Lukla Hromádky. Před válkou utekl před nacismem do USA, ale hned po válce se vrátil zpět do vlasti, protože se chtěl přímo účastnit změn ve své vlasti. Svému příteli pak o pobytu v USA řekl: „Bylo to, jako bych žil na balkóně.“. Ačkoliv byl po návratu velmi kritizován zastánci ultralevicových komunistických idejí, snažil se o dialog mezi křesťany a komunisty a propagoval socialismus s lidskou tváří. Zemřel v roce 1969, pouhý rok po Pražském jaru.

Věra Čáslavská je čestnou členkou výboru Mezinárodního hudebního festivalu Mladá Praha. Také já jsem aktivním členem výboru a měl jsem několikrát příležitost s paní Čáslavskou mluvit. Vždy mě fascinoval její nadhled, pevná vůle a životní energie. Věřím, že kolem hrdinů se pokaždé shromažďují tisíce, desetitisíce lidí, kteří potichu dělají svou práci. Ti lidé se stávají součástí historie a v ní se odráží jejich vlastní zkušenost. Tito lidé jsou Vaši prarodiče, rodiče, příbuzní, přátelé i vy sami. A já se skláním před společností, ve které žijí hezcí lidé.

Rád bych zde také připomněl několik údajů o Japonsku. Japonsko je ostrovním státem na Dálném východě a sestává se ze čtyř velkých ostrovů. Obklopeno mořem a vzdáleno od pevniny dokázalo odolávat nájezdům cizích mocností. Je zemí oplývající sluncem i vodou, má krásné lesy, bohaté na faunu i flóru, v mořích plave množství ryb, mušlí i řas, v létě svítí slunce, v zimě padá sníh a tuto krásnou zemi, ve které se střídají roční období, obývají lidé už patnáct tisíc let. Z archeologických nálezů z doby Jómon (12 000 – 300 př. n. l.) vyplývá, že lidé žili v té době bez větších konfliktů. Tento způsob soužití by se dal nazvat „symbióza“. Život v přírodě přesahující lidské „já“ se dostal do samotné podstaty bytí tehdejších lidí a základem japonského chování se stala ohleduplnost, úcta, pomoc druhým a soužití. 

Pod vlivem čínské vzdělanosti se do japonského vědomí dostávaly pojmy jako národ, země apod. Vznikl centralizovaný stát a první ústava. V sedmnáctém článku ústavy je psáno „vytvářet harmonii mezi sebou bez rozbrojů“. Tato věta vystihuje základ chování Japonců. Myslím, že ve Vaší zemi, která zažila tolik rozbrojů a bojovala o přežití národa, znamená tento úhel pohledu něco, co si lze jen těžko představit. Před 150 lety i Japonci začali pomalu absorbovat evropskou kulturu a nastalo období velkých změn.

Ve světě kybernetických zpráv a internetu, leteckého průmyslu apod. je těžké zůstat mimo dění. Možná je posláním Japonců představit ostatním japonský způsob života, který absorboval řeckou logiku, křesťanské učení nebo římské právo, zatímco si ponechal „vytváření harmonie mezi sebou”. Možná v budoucnosti bude svět místem, kde se budou oba tyto pohledy setkávat a existovat v symbióze. Moc bych si to přál. Valnou část svého života jsem strávil jako prostředník mezi Japonskem a Evropou. Na sklonku svého života se snažím vytvářet most mezi Japonskem a Českou republikou. A město Litomyšl je jedním z jeho pilířů. Přál bych si, abych ho mohl vytvářet s Vámi všemi. V procesu společného tvoření můžeme lépe pochopit jedinečný japonský pohled a vytvářet místo, kde by oba pohledy koexistovaly v míru. Pro mě není větší radosti.

 

Velvyslanec dobré vůle města Litomyšle Kazutami Ando


© 2011 - 2020 Město Litomyšl | struktura webu | městské kontakty