Litomysl Městský zpravodaj LILIE záložky a sdílení

Lilie - co se nevešlo do čísla 4/2013

Hasiči občanům

Každoročně s příchodem jara se setkáváme se stejným úkazem. Objevuje se na mezích, zahrádkách, sadech a v poslední době i na neobdělávaných polích, zkrátka všude tam, kde rostla tráva a zůstala po ní jen vyschlá stébla a žluté drny. A právě pozůstatky starého travního porostu jsou odklízeny způsobem, který dělá starosti hasičům i ochráncům přírody. Jistě, vzít zápalky a stařinu vypálit je jednodušší a méně namáhavé než poctivě hráběmi celou plochu zbavit starého porostu. Pomáhá k tomu i přežívající názor, že popel z vypáleného trávníku je dobrým hnojivem, přispívajícím k lepšímu růstu nového porostu. Konečně, koho by napadlo, že tato „metoda“ zahradnické práce může vést k nejtragičtějším koncům…

Hasiči v Pardubickém kraji každoročně hasí desítky takovýchto požárů, bohužel mnoho z nich nezůstává beze škody a dalších následků. I při těchto požárech se mnoho lidí zraní a známe i takové, při kterých došlo k úmrtí osob. Stačí, aby se zvedl vítr, a ohnivá hradba se proti „zahradníkovi“ rozběhne velkou rychlostí a pak není úniku.

K požárům v přírodním prostředí a k jejich tragickým následkům nemusí docházet, pokud si jako občané uvědomíme, že plošné vypalování porostů je zákonem o požární ochraně zakázáno a spalování zbytků stařiny a klestí na hromadách je v mnoha případech upraveno obecními vyhláškami.

Pokud tedy chceme naše pozemky udržovat, dávejme si pozor i při pálení na hromadách. Místo zabezpečíme proti šíření ohně ohrabáním, připravíme si jednoduché hasební prostředky (např. vědro s vodou nebo hasicí přístroj) a využijeme k pálení bezvětří, aby se oheň nemohl rozšířit. Pálení provádějme raději ve dvou osobách.

Doufáme, že naše rady a zdravý rozum přispějí ke snížení počtu a hlavně následků takovýchto požárů.

 

Alena Cejpová, HZS Pardubického kraje


© 2011 - 2020 Město Litomyšl | struktura webu | městské kontakty