Litomysl Konference: Současnost a perspektiva sociální péče '2020

program konference '2020

Sociální pracovník může získat osvědčení MPSV v rozsahu 24 hodin
(Emocionální výchova, akreditováno u MPSV - 2017/0107-SP)

Středa 2. září 2020

17.00 – 18.30
Prof. MUDr. Cyril Höschl, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
Psychopatologie slavných skladatelů

Anotace: Mnoho slavných hudebních skladatelů vykazovalo v oblasti chování a prožívání poruchy, jež by dnes spadaly do kategorie duševních onemocnění a mohly souviset i s jejich tvorbou. V přednášce budou i s hudebními ukázkami přiblíženy z psychiatrického hlediska osudy skladatelů jako byl Bedřich Smetana (progresivní paralýza), W. A. Mozart (poruchy chování svědčící pro ADHD a jejich diferenciální diagnóza), Robert Schumann (bipolární či schizoafektivní porucha) nebo Fryderyk Chopin (suspektní psychotické stavy na Mallorce). V přednášce bude krátce diskutován vztah geniality a šílenství, jakož i paralela mozkové reprezentace a zpracování hudby a slova.

19.00 - 19.30
Podvečerní koncert - Nová obřadní síň
Lucie  Kratochvílová- zpěv+ Lucie Vavřínová- flétna

Čtvrtek 3. září 2020

8.00 – 8.30
Registrace účastníků

9.00 – 9.30
Radomil Kašpar, místostarosta města Litomyšle 
Zdravice

Ing. Jan Janeček, zakladatel konference
Zdravice

Ing. Helena Zahálková, MBA vedoucí odboru sociálních věcí Pardubického kraje 
Zdravice

9.30 – 11.00
Prof. MUDr. Cyril Höschl, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
Anatomie správného rozhodnutí

Anotace: V přednášce budou shrnuta zkreslení, ke kterým dochází při našem rozhodo­vání vinou špatného odhadu pravděpodobnosti a špatného odhadu hodnot. S odkazem na práce Daniela Kahnemana a Amose Tverskyho bude popsán roz­díl mezi intuitivním a racionálním posuzováním, resp. mezi rychlým a po­malým myšlením, při jejichž volbě se uplatňuje mj. též míra stresu a tlak času. K dalším faktorům, jež ovlivňují naše rozhodování, patří tzv. default efekt, efekt návnady (decoy effect), chyba kotvení (bias indukovaný úvodní infor­mací), efekt rámce (framing effect), averze ke ztrátě, konfirmační bias, status quo bias, bias autority, efekt vlastnictví, omyly v plánování, efekt přehnané sebejistoty a chyba slepého bodu. Paradoxem volby je, že zvýšená škála mož­ností (alternativ) nemusí nutně vést k vyšší spokojenosti s výsledkem rozhod­nutí. Příliš mnoho možností ve skutečnosti brání naší schopnosti užívat si a ocenit to, co volíme. Charakter volby je také do značné míry podmíněn typolo­gií osobnosti. Ve vztahu k volbě se rozlišují dva hlavní osobnostní typy, tzv. us­po­kojovači (satisficers) a maximizátoři (maximizers). Při pokusu ovlivnit jejich volbu nebo zvýšit jejich adherenci např. k léčbě je třeba k nim volit zcela odlišný psychologický přístup. Paradox volby je ovlivněn jednak novostí situa­ce, jednak prostředím a časem pro uskutečnění rozhodnutí. Důležitou techni­kou při ovlivnění volby je tzv. pošťouchnutí (nudge). V přednášce budou uve­de­ny konkrétní příklady jednotlivých faktorů, pravděpodobnostní výpočty a ukáz­ky různých zkreslení (bias).

11.00 – 11.30
Přestávka

11.30 – 12.30
Ing. Petr Víšek, pracovník Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v.v.i., Praha 
Sociální politika v éře digitalizace, nové výzvy, nová rizika

Anotace: Minulé průmyslové revoluce zpočátku zhoršily paradoxně postavení pracujících a vedly po tvrdých sociálně politických bojích ke vzniku odborů, pojištění, pracovně právní a sociální ochrany pracujících. Přinesly také revoluce a války. Sociální prospěch přinesly až po desetiletích. Změny, které přináší digitalizace a další aspekty 4. průmyslové revoluce vedou k  očekávání nezaměstnanosti tam, kde stroje nahradí člověka, ve změně povahy pracovních vztahů. Rozvíjí se tzv. platformová práce, tedy  práce na základě vztahu internetové platformy a chytrého telefonu. Bez pracovně právního vztahu a bez ochrany, kterou požívají zaměstnanci. Očekává se změna životních trajektorií, kde se budou střídat období vzdělávání, zaměstnání, situace mimo zaměstnání a přípravy na novou práci a jeho výkon. Bude třeba redefinovat pojem práce. V těchto etapách bude třeba zabezpečit, aby nedošlo k ztrátě sociálního statusu a sociálnímu propadu. Proběhlá pandemie řadu aspektů akcelerovala.

12.30 – 14.00
Oběd

14.00 – 15.00
PhDr. Ing. Mgr. Leona Hozová, PhD. MBA, Pedagogická fakulta Ostravské Univerzity
Boření hranic rodinného systému jako důsledek efektivní praxe v sociální práci?

Anotace: Autorka ve svém příspěvku identifikuje a prozkoumává vztah mezi vybranými aspekty v rámci boření hranic rodinného systému a důsledky pro efektivní praxi v sociální práci. Autorka se tak zabývá vlivem vybraných životních událostí v původní rodině, které mohou mít působivý vliv na motivaci pro volbu povolání a následnou praxi pracovníka v sociální oblasti. Zjišťuje, jak vzory rodinných zkušeností mohou u jedince souviset s pozdějším profesionálním fungováním, kde se zaměřuje například na sebeúctu, na pocity soběstačnosti, nedostatečnosti a osobních dilemat, věnuje se i profesní individualizaci.

15.00 – 16.00
Doc. PhDr. Ludmila Čírtková, CSc., dr. h. c., forenzní psycholožka, soudní znalkyně, Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT
Kdo je obětí domácího násilí? Teorie a praxe ve 21. století

Anotace:Obraz oběti domácího násilí v podobě syndromu bité ženy se rozpadl. Obětí domácího násilí se mohou stát také muži, děti a senioři. I týraná oběť se může uchýlit k násilí. Jde o sekundární agresi, která však nezpochybňuje roli oběti. Mnoho obětí řeší dilema „odejít nebo zůstat“. Násilné vztahy vykazují na první pohled paradoxní stabilitu. Domácí násilí přetrvává a oběť situaci neřeší. Odkud se bere taková „snášenlivost“? Proč je tak obtížné se od vztahu odpoutat a odejít od tyrana? Nabídneme odpovědi, ke kterým dospěla teorie domácího násilí. Představíme koncepce, které z různých úhlů pohledu projasňují pouta vznikající jako důsledek týrání.     

16.00 – 16.30
Přestávka

16.30 – 18.00
Pavel Kysilka, zakladatel 6D Academy 
Hrozí nám samomluva nebo hadí palce?

Anotace: Způsobí roboty dehumanizaci práce? Odstartuje umělá inteligence erozi té naší přirozené? Odvede virtuální realita naši pozornost od reálného světa a lidského doteku? Pošlou sociální média přirozenou komunikaci a smysl pro fakta do minulosti? Možná to je přesně a opak, a máme historickou příležitost jít opačným směrem. 

18.30 – 19.30
Společenský večer

od 19.30
Překvapení 

4. září 2020

8.00 – 9.00
Doc. Ing. Ladislav Průša, CSc., Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., Praha
"Ekonomie sociálních služeb v r. 2020 aneb co jsme v r. 2006 netušili ..."

Anotace: Sociální služby se v současné době nacházejí na historické křižovatce. Klíčovou otázkou jejich dalšího směřování je problematika jejich financování a organizačního uspořádání. Když byl v roce 2006 schválen zákon o sociálních službách, odborná veřejnost věřila, že se budou sociální služby dynamicky rozvíjet, skutečnost je však bohužel jiná.
 
Cílem příspěvku je analyzovat uplynulý vývoj a nastínit alternativní možnosti je jich dalšího vývoje.

9.00 – 10.00
Mgr. Magdalena Kolátorová, sociální pracovnice Domácího hospice Duha v Hořicích
Pozůstalí v domácí hospicové péči

10.00 – 10.30
Přestávka

10.30 – 11.30
Doc. PhDr. Dr. phil. Laura Janáčková, CSc., docentka klinické psychologie a autorka knih o lidských vztazích a komunikaci
Partnerské vztahy

11.30 – 12.30
Doc. PhDr. Dr. phil. Laura Janáčková, CSc., docentka klinické psychologie a autorka knih o lidských vztazích a komunikaci
Štěstí, hledání ztraceného grálu

13.00
Oběd

14.00
Státní zámek Litomyšl a Regionální muzeum v Litomyšli  -
možnost individuální prohlídky zdarma

Změna programu vyhrazena





© 2011 - 2020 Město Litomyšl | struktura webu | městské kontakty