Litomysl 750 let Města Litomyšle

Majáles je v Litomyšli doma

Málokteré město je tak spjato se studentským životem jako Litomyšl. Studenti vždy stáli v popředí kulturního a společenského života města. Také letošní studentské oslavy patří bezesporu k těm největším a nejzajímavějším v zemi.

Málokteré město je tak spjato se studentským životem jako Litomyšl. Studenti vždy stáli v popředí kulturního a společenského života města.
Slavnou éru litomyšlských filozofů nám popsal Alois Jirásek ve své kouzelné Filosovské historii, která nás dodnes upoutává obrazem studentského mládí, kdy se studenti stali charakteristickým živlem města.
Historie studentstva je pevně spojena s Frebonií Helenou Eusebií z Pernštejna, která roku 1631 litomyšlské panství zdědila a roku 1640 přivedla do Litomyšle řád piaristů. Dne 3. září toho roku byla mezi Frebonií z Pernštejna a piaristou P. Onuphriem uzavřena smlouva, podle které se vrchnost zavazuje vystavět piaristům kostel a dům k obývání; pro vyučování školní budovu a ročně poukazovat 1 000 zl. Tato nadace byla roku 1644 městem zvýšena o 200 zl. a o dodávání palivového dřeva.
Když roku 1696 se stal majitelem panství František Václav Trautmannsdorf, nechal strhnout stávající budovy a na jejich místě postavit předním barokním architektem Giovannim Battistou Alliprandim piaristický kostel (dokončil František Maxmilián Kaňka) a piaristické školy.
Roku 1733 byla při gymnáziu zřízena jako samostatný ústav filozofie, která byla ale roku 1754 zrušena a opět obnovena roku 1802. Roku 1849 byla filozofie přeměna na septimu a oktávu gymnázia. Na škole se vyučovalo jazykem německým až do roku 1866, kdy se začalo učit již jen česky.
Piaristé, kteří po 230 let "chudou mládež bezplatně vzdělávali a v náboženství, mravech i ve všech potřebných vědomostech vyučovali - Ordinem clericorum regularium pauperum Matris dei scholarum piarum" byli roku 1874 většinou nahrazeni světskými učiteli.
Jen jedna památka na působení piaristů zůstala až do začátku 2. světové války, (do zavedení lístkového hospodářství)a to byla tzv. chlebíčková nadace. Zřízena byla roku 1645 z nadace Krištofa Vratislava z Mitrovic Frebonií z Pernštejna pro chudé studenty, kteří každou sobotu dostávali bochník chleba.
Filozofské a gymnazijní školství je pevně spjato s celou řadou významných osobností nejen profesorů, ale i studentů jako jsou Antonín Tille, Alois Jirásek, Alois Vojtěch Šmilovský, August Sedláček, Jan Voborník, Viktor Jevina, German Praesident, Florus Stašek, Bonifác Buzek, Jan Evangelista Purkyně ad. Mezi žáky je třeba připomenout alespoň tato jména: Arne Novák, František Matouš Klácel, Alois Vojtěch Šembera, František Augustin Brauner, Josef a Hermenegild Jirečkové, Hubert Gordon Schauer, Josef Durdík, Antonín Benewitz, Viktor Kamil Jeřábek, Josef Theurer, Julius Stoklasa, Viktor Janda.
Obraz filozofské historie by nebyl úplný, kdybychom nevzpomněli slavného majáles. Musíme jej počítat i k buditelským snahám litomyšlských studentů. Majáles býval pořádán v Nedošínském háji nedaleko Litomyšle, tehdy hojně navštěvovaného. Na programu bývala divadelní představení, recitace, samozřejmě společenský tanec, a později i Havlíčkovy satiry. Když ale v roce 1851 přišel Karel Havlíček Borovský do Litomyšle, kdy si zde chtěl zajistit vydávání Slovana, nebyla již filozofie. Odešli filozofové, ale naštěstí zůstali ostatní studenti i majáles a to až do válečného období. Studenti se několikráte pokoušeli majáles obnovit a to nejen v Nedošínském háji. Největší slávu ve vzpomínkách na filozovskou historii zažila Litomyšl v roce 1937, kdy zde režisér Otakar Vávra filmoval Jiráskovu Filosofskou historii. Tehdy se nejen studenti litomyšlských škol, ale i občané města zapojili do natáčení a Litomyšl se najednou ocitla v 1. pol. 19. století. Několik dní se po městě procházeli dámy v krinolínách, muži nosili nezbytnou hůlku a cylindr, děti honily obruč, obchodníci nabízeli své zboží pod starými nápisy. Cestou filozofů se procházeli studenti a na ně ze zámecké zahrady zhlížely dívky s nezbytnými slunečníky; byly to krásné chvíle.
Dnešní litomyšlští studenti se opět snaží s úspěchem obnovit slávu majáles. Vivat majales, vivat profesores!


 

pdf.gif Majáles - program (formát pdf, velikost 778,01 KB)

Alena Randáková

zprava_1240748911388a_n.jpg zprava_1240748911388b_n.jpg 

datum uložení: 26. 04. 2009


© 2011 - 2020 Město Litomyšl | struktura webu | městské kontakty