Litomysl Zprávy z města záložky a sdílení

Revitalizace zámeckého návrší: otázky a odpovědi

Většina stavebních prací na zámeckém návrší je již hotová. Druhý víkend v září získáme od dodavatelské firmy HOCHTIEF CZ a.s. zpět všech jedenáct klíčů od revitalizovaných objektů. Největší investice v novodobých dějinách s sebou stále nese řadu otázek. Na pět nejčastějších se pokusíme odpovědět.

Proč se revitalizuje 11 objektů a samotný zámek nikoli?
Pro odpověď na tuto častou otázku se musíme vrátit v čase několik let zpět. Práce na přípravě projektu byly zahájeny již v roce 2006. Město Litomyšl tehdy plánovalo opravit nebo zrestaurovat celkem 17 objektů. Nad 11 rekonstruovaných ještě zámek, francouzskou zahradu, panský dům, mateřskou školu, plochy podhradí a vybudovat chtělo také nové  parkoviště pod zámkem. Podle pravidel dotačního titulu mohl být příjemcem dotace pouze jeden právní subjekt. Z toho důvodu město požádalo Národní památkový ústav, aby mu na základě smlouvy o výpůjčce na dobu realizace a udržitelnosti projektu půjčil tyto objekty: zámek, francouzskou zahradu, zámecký park, kočárovnu a chrám Nalezení sv. Kříže. Správa zhodnocených památek by se podle návrhu mohla po několika letech opět vrátit zpět památkářům. Kromě samotné revitalizace budovy zámku byla v prostorách 3. nadzemního podlaží zamýšlena interaktivní expozice zaměřená na divadlo a hudbu, druhé nádvoří mělo být vybaveno novým zastřešením apod. V roce 2008 se však tehdejší ředitel NPÚ Pavel Jerie velmi důrazně ohradil proti výpůjčce zámku a plán na jeho rekonstrukci, spolu s opravou francouzské zahrady musel být z projektu odstraněn. Zajímavé je, že chrám Nalezení sv. Kříže, kočárovnu a zámecký park jsme do výpůjčky získali - díky tomu mohla být provedena jejich nákladná revitalizace. Dodejme, že NPÚ se neúspěšně pokoušel podat projekt v další výzvě Integrovaného operačního programu. Naděje na obnovu zámku však stále trvá - vypadá to, že v dalším programovacím období bude na oživení památek UNESCO vypsán opět dotační titul. 

Proč jste nechali zlikvidovat amfiteátr?
Zámecká zahrada obklopuje zámek již od konce 16. století. Asi v roce 1803 byla zahrada upravena v anglickém slohu - nacházel se zde malý chrámek, voliéra, vodní nádržka a umělé vodopády. Po roce 1945 připadl zámek státu a až v roce 1955 započala stavba přírodního divadla. „V roce 1998 navštívil Litomyšl profesor Badstübner, který měl přímo na místě zjistit, zda si zámecký areál zaslouží být zapsán na Seznamu UNESCO,“ vzpomíná tehdejší starosta Miroslav Brýdl a pokračuje: „Z důvodu nutnosti kladného vyjádření pana profesora jsme ještě před zápisem areálu na Seznam UNESCO museli slíbit, že zámecký amfiteátr tak, jak byl vybudován v šedesátých letech - tedy s monumentální letní scénou, betonovým propadlištěm, betonovými stupni - necháme dožít a v budoucnu se vrátíme k původnímu charakteru zámeckého parku.“ Podle dostupných historických podkladů byl park vždy řešen v přírodně krajinářském stylu. Řešení architektonické kanceláře HŠH tedy odstranilo nevhodné úpravy, uvolnilo pohled na hlavní dominantu parku, kterým je zámek, a „otevřelo“ potoky, které nově opět vedou po povrchu. Trasa vody dnes maximálně respektuje stávající stromy a je zvýrazněna použitým materiálem. Trasy cest i terén parku vycházejí z historických mapových podkladů. Zámecký park se stal opět po mnoha letech opravdovým parkem. Pro pořádání kulturních akcí jsou zde však i nadále připraveny podmínky.

Proč je na horním nádvoří postavený stan a k čemu slouží?
„Objekt letního pavilónu má poskytovat přirozené zázemí dětským aktivitám,“ vysvětluje funkci objektu architekt Jan Šépka a pokračuje: „Letní pavilón s dětským programem využívá přirozené návaznosti na kavárnu situovanou v objektu kočárovny a bude také částečně umožňovat posezení. Objekt je dispozičně dělen do dvou částí a to především kvůli rozdělení aktivit pro různě staré děti - od nejmladších s přístupem pouze s rodiči, po nejstarší, kde se předpokládají náročnější aktivity a také větší samostatnost dětí.“ Dodejme, že v současné době ještě nejsou realizovány dětské lanové prolézačky. Již dnes však v pavilónu často potkáte malé horolezce. Cíl těchto aktivit je jasný - chceme, aby se návštěvníci do zámeckého areálu rádi vraceli a aby se zde nikdy nikdo nenudil.   

Proč jste v rámci projektu vydláždili předzámčí?
„Předzámčí je veliký veřejný prostor, který v minulosti nestihl být zarámován do formálně dokonalého architektonického rámce,“ říká autor návrhu Josef Pleskot: „Toužili jsme oživit veškeré prostorové nuance, dát jim nový smysl a vytěžit pro zámecké návrší a město hodnoty, které jsou v předzámčí uloženy.“ Silnice vedoucí kolem zámku byla povýšena na náměstí. Lokalitě byl novou předlažbou a novou úpravou před muzeem vtištěn zcela originální nezaměnitelný duch městského prostoru, která dává konečně naplno vyznít kvalitě barokních staveb v okolí. Zvýrazněn byl také vstupní prostor do zámku. „Z jakéhosi rozpačitého rozcestí se tento veledůležitý prostor změnil v místo, které nenechává nikoho na pochybách, že stojí před hlavním zámeckým vstupem,“ uzavírá Pleskot.

Proč není projekt Revitalizace zámeckého návrší uzavřen a co ještě chybí?
Hlavním důvodem posunutí termínu ukončení projektu na červen 2015 jsou archeologické nálezy. „Největší zdržení je u dostavby piaristické koleje,“ vysvětluje starosta Michal Kortyš: „Archeologické nálezy spustily řadu náročných jednání o budoucí podobě dostavby a nakonec vedly k nutnosti stavbu částečně přeprojektovat.“ Zdržení si vyžádá také instalace a ladění varhan a realizace dětského programu a programu Andělé na návrší. „U posledních jmenovaných programů jsou problémem opakovaná výběrová řízení na dodavatele,“ vysvětluje starosta Kortyš a dodává: „Andělé na návrší soutěžíme podruhé, dětský program dokonce již potřetí. Je otázkou, zda je na vině příliš velká složitost zákona o zadávání veřejných zakázek, komplikované zadání či nezkušenost firem psát  správně nabídky.“

Ing. Michaela Severová
tisková mluvčí města Litomyšl

datum uložení: 26. 8. 2014

Loading


© 2011 - 2016 Město Litomyšl | struktura webu | městské kontakty