Litomysl Zdeněk Kopal - Mezi hvězdami záložky a sdílení

Život

Zdeněk Kopal se narodil v rodině středoškolského profesora Josefa Kopala, který od roku 1912 učil na litomyšlském gymnáziu francouzštinu a němčinu. V Litomyšli 4. dubna 1914 v domě čp. 409 budoucí astronom "poprvé otevřel své mladé oči na tento náš starý vesmír". V červenci 1914 vypukla 1. světová válka a prof. Josef Kopal narukoval. Jeho manželka Ludmila Kopalová se spolu se syny Zdeňkem a prvorozeným Milošem přestěhovala ke svému otci Josefu Lelkovi do Jičína. Učitel Josef Lelek byl výraznou osobností, v níž jako by byly shrnuty nejdůležitější pozitivní vlastnosti českých učitelů 2. poloviny 19. a první poloviny 20. století, kdy kromě své pedagogické činnosti silně a zcela nezištně ovlivňovali místní kulturní život a vědu obohacovali leckdy o zásadní poznatky, nejčastěji ve vztahu k místu, kde působili. Plně to platí i Kopalově dědečkovi, jenž má nepochybně podstatné zásluhy na tom, že začínající gymnazista Zdeněk již v podstatě zvládl vědeckou metodu, jak o tom svědčí jeho dopisy dědečkovi Lelkovi, v nichž mu sděluje své nejnovější poznatky, např. z entomologie, kterou se před propuknutím svého zájmu o astronomi intenzívně zabýval (dopisy dědečkovi). Po skončení války se v lednu 1919 celá rodina opět sešla v Litomyšli, kde 1. září začal Zdeněk chodit do školy, v níž mu byl spolužákem Miroslav Šťastný, pozdější přední československý odborník na železobetonové stavby, jenž měl velkou zásluhu na opětném navázání styků prof. Zdeňka Kopala s rodnou Litomyšlí v 90. letech 20. století. 5. května 1923 se Zdeněk se svou matkou a bratrem odstěhoval za svým otcem do Prahy, který zde měl lepší možnosti k realizaci své vědecké dráhy, jež vyvrcholila vysokoškolskou profesurou a členstvím v Československé akademii věd. "Šťastná léta v Litomyšli", v městě jež pulzovalo bohatým kulturním životem a mělo velkou knihovnu, v níž se Zdeněk dostal i k románu Julese Vernea Cesta na Měsíc - jako zralý vědec pak vysypal na hrob tohoto spisovatele špetku měsíčního prachu -, zanechala v Kopalově mysli trvalé stopy (dopisy nebo úryvky z dopisů prof. Šťastnému).
V Litomyšli se prof. Kopal krátce zastavil při svých cestách do Československa v roce 1963 a 1965, kde přivezl své děti, "aby viděly, kde se táta narodil". 30. května 1991 bylo Zdeňku Kopalovi uděleno čestné občanství jeho rodné Litomyšle a slavný vědec si této skutečnosti velmi vážil. Litomyšl ještě krátce navštívil v červenci toho roku a v roce 1992, v den svých narozenin. Při těchto návštěvách vyslovil přání, aby jeho vědecká pozůstalost převzal a spravoval litomyšlský archiv, což se po jeho smrti ze značné části stalo. Pietního aktu uložení urny s popelem prof. Zdeňka Kopala, který se uskutečnil 1. listopadu 1993 na vyšehradském hřbitově v Praze, kde odpočívají přední mužové a ženy českého národa, se zúčastnili také představitelé města Litomyšle.
Vědecká pozůstalost prof. Kopala nacházející se v litomyšlském archivu obsahuje nejen část osobních dokladů včetně členů rodiny, rukopisy a tisky vědeckých prací, fotografie, a to i z výzkumu Měsíce, rodinnou korespondenci, vyznamenání, ale i vzácné doklady o životě a díle velké české spisovatelky 19. století Boženy Němcové. Písemnosti jsou odborně zpracovány a zpřístupněny badatelské veřejnosti.
V roce 1994 se v Litomyšli konala výstava Život a dílo prof. Zdeňka Kopala, jejímuž otevření byli přítomni přední představitelé české astronomie. Kromě toho se v průběhu let uskutečnilo několik přednášek a vzpomínkových večerů.


© 2011 - 2017 Město Litomyšl | struktura webu | městské kontakty