Litomysl Moderní historické město záložky a sdílení

Co by měli vědět lidé bydlící u vodních toků

K Litomyšli a blízkému okolí neodmyslitelně patří vodní toky, které dotvářejí ráz místní krajiny, a v jejich blízkosti bydlí stovky lidí. Řada z nich přesto neví, jaká práva a povinnosti pro ně vyplývají ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. V následujících řádcích se pokusíme vysvětlit některé nejasnosti.

Kvůli neinformovanosti, ale i pohodlnosti a lenosti některých spoluobčanů se zejména v Loučné v poslední době objevují nečistoty, které do ní v žádném případě nepatří. Jedná se o celoroční problém, dá se však předpokládat, že se po jarním tání v korytě objeví více odpadu než v uplynulých měsících.

V paragrafu 46 zmíněného zákona stojí, že je zakázáno měnit směr, sklon a profil koryta vodního toku, poškozovat břehy, těžit z koryta zeminu, písek a nerosty nebo do něj ukládat předměty, kterými by mohlo dojít k ohrožení plynulosti odtoku vody, jakož i ukládat takové předměty na místech, z nichž by mohly být splaveny do vod. Výjimkou jsou v těchto případech samozřejmě práce schválené správcem vodního toku. U tohoto paragrafu bychom rádi občany upozornili na to, že se jich v praxi týká hlavně část zakazující ukládání předmětů na místech, z nichž by mohly být splaveny do vod. „Řada lidí bydlících blízko řeky si neuvědomuje, že při prudkých větrech nebo vydatných deštích se může z jejich zahrádek dostat do řeky řada nečistot. Nejčastěji se setkáváme s tím, že se do Loučné takto dostanou zbytky z kompostu, ale například i pneumatiky nebo stavební suť, což je samozřejmě špatně,” vysvětluje Olga Paclíková z vodoprávního úřadu. U řeky nebydlí lidé sami, a pokud takto z každé zahrady „unikne” odpad, tak může dojít i k ucpání koryta.

Ze zákona majitelům pozemků, na nichž se nachází koryta vodních toků nebo s nimi sousedí, vyplývá řada povinností. Na svém pozemku musí například strpět břehové porosty i zařízení na sledování stavu hladiny či ohlašovat správci vodního toku závady v korytě. Majitelé také musí na neoploceném pozemku povolit průchod cizím osobám podél vodního toku.

V Litomyšli je řada záplavových území a nejedná se pouze o pozemky přímo sousedící s vodním tokem. V aktivní zóně se nesmí skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, dále je zakázáno tam budovat oplocení či zřizovat dočasná ubytovací zařízení. Vlastníci pozemků a staveb v záplavovém území mají povinnost zpracovávat povodňové plány, provádějí ve spolupráci s pověřenými orgány povodňové prohlídky daného území a v době nebezpečí také zabezpečují vlastní prostředky na ochranu proti vodě. „Samozřejmě, že v případě povodní se majitelům staveb v záplavovém území poskytne veškerá možná pomoc, nicméně ze zákona mají tyto osoby samy povinnost zajistit si pracovníky i prostředky, například pytle s pískem, kterými se budou bránit proti postupující vodě,” dodává Olga Paclíková.

Doufáme, že stručný výtah ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách zaujal některé majitele pozemků v blízkosti vodních toků. Na vaše případné dotazy rádi odpoví pracovníci vodoprávního úřadu MěÚ Litomyšl. Správcem vodních toků Loučná, Drahoška a Gregorka je státní podnik Povodí Labe. Rozsah záplavového území Loučné lze najít i na webu Pardubického kraje. Na závěr připomínáme, že odpad do řeky v žádném případě nepatří. Od toho máme v Litomyšli desítky kontejnerů a sběrný dvůr.


datum zveřejnění: 7. 2. 2018
zveřejnil: Bc. Michele Vojáček 


© 2011 - 2018 Město Litomyšl | struktura webu | městské kontakty