Litomysl Moderní historické město záložky a sdílení

Znovuzrození chrámu Nalezení sv. Kříže

Chrám, který byl za totality odsouzen k zániku, zažívá po 300 letech od položení svého základního kamene znovuzrození. Děje se tak díky prostředkům z Evropské unie, na zvony sbírají drobní střadatelé a nové výtvarné dílo podpoří dárce. Věříme, že instalace souboru skleněných výtvarných děl z dílny Václava Cíglera, bude velmi poutavá.

Již v roce 1958 byl poprvé oficiálně konstatován havarijní stav celého kostela a minulým režim nepodnikl žádné zásadní kroky k jeho záchraně a v roce 1968 byl chrám uzavřen. Přesto, že jde o jednu z nejvýznamnějších dominant města Litomyšl, byl kostel několik desetiletí nepřístupný, zdevastovaný a postupně ještě více chátral. Po Sametové revoluci byl obnoven plášť kostela, ale na celkovou rekonstrukci chyběly finanční prostředky.   

Celkové znovuzrození bylo odstartováno podpisy Rozhodnutí o přidělení dotace v únoru 2010. „Rekonstrukci symbolicky zahájilo předání staré píšťaly ze vzácných varhan a partitury Händlova Mesiáše s přáním tehdejšího ministra kultury Václava Reidelbaucha, aby slavné Hallelujah! zaznělo až Andělé znovu vstoupí na Zámecké návrší,“ vzpomíná starosta Michal Kortyš, který byl již u přípravy žádosti a projektové dokumentace a dodává:“ Jsem velmi rád, že se jednu z nejvzácnějších perel českého baroka podařilo zachovat pro budoucí generace. Celková investice 80 milionů korun je na první pohled vidět - oceňuji kvalitní architektonický návrh Marka Štěpána i příkladnou práci a mistrovství českých restaurátorů.“

V současné době se ještě dokončují postranní oltáře, instalují restaurované varhany a probíhá opakované výběrové řízení na realizaci diecézního muzea Andělé na návrší.   

„Je to zázrak,“ řekl kardinál Vlk   
Kardinál Miloslav Vlk požehnal kostelu Nalezení sv. Kříže v rámci slavnostní bohoslužby v neděli 15. června a prohlásil, že tuto revitalizaci chápe jako zázrak. „Tento chrám je nejen obrazem znamením vztahu tohoto města ke kultuře, ale také je to znamení otevřených dveří a spolupráce církve a společnosti,“ prohlásil kardinál Miloslav Vlk. Kostel bude sloužit jak koncertům a výstavám, tak samozřejmě církevním bohoslužbám. Má nezastupitelnou úlohu v rámci zámeckého návrší jako místo ke ztišení a rozjímání.
O tři týdny později zažil piaristický kostel další velkou slavnost - v rámci festivalu Smetanova Litomyšl zde bylo provedeno právě oratorium pro sóla, sbor a orchestr Georga Friedricha Händela Mesiáš. V úvodu poděkoval bývalý ministr Václav Riedelbauch za splněný sen a starosta Michal Kortyš za dobře odvedenou práci i trpělivost.

Sbírka na zvony
V únoru letošního roku spustilo město Litomyšl sbírku na nové zvony do chrámu Nalezení sv. Kříže. Poslední zvony byly ve věži kostela instalovány v roce 1932 a již v roce 1942 byly zrekvírovány a zničeny. V tuto chvíli je Litomyšl jedním z mála měst, které nemá zvony „živé“. Ve věži kostela Povýšení sv. Kříže sice tři zvony jsou, ale ty nebijí - tedy nežijí. Na zvony těchto jmen: sv. Václav, Panna Marie a sv. Josef se vybíralo také v rámci Smetanovy Litomyšle. „Kostel byl otevřený téměř po každém festivalovém představení, které se odehrávalo na druhém zámeckém nádvoří,“ říká ředitel příspěvkové organizace Zámecké návrší David Zandler a doplňuje:“ Lidé si mohli kostel projít a mnohdy se neubránili dojetí. Někteří Litomyšlané vzpomínali, kdy zde byli naposledy, vyprávěli zážitky např. ze svých svateb a vyjadřovali radost nad tím, že se této chvíle dožili.“ V rámci celého festivalu Smetanova Litomyšl, do kterého počítáme samozřejmě i slavnostní bohoslužby, bylo vybráno bezmála 70 tisíc Kč. „Všem dárcům velmi děkujeme,“ říká starosta Kortyš a dodává:“ Výběrové řízení na realizaci zvonů bychom rádi vyhlásili v roce 2015 nebo 2016. Pokud se však potřebnou částku podaří vybrat dřív, budeme velmi rádi a zahájíme realizaci samozřejmě ihned.“ Celkové náklady včetně opravy jedné ze stolic a elektrického pohonu jsou 1,5 milionu Kč.

Výtvarná instalace Václava Cíglera a Michala Motyčky
Již více než rok připravuje město Litomyšl ve spolupráci se světově proslulým výtvarníkem Václavem Cíglerem instalaci souboru nových skleněných výtvarných děl v místě, kde se kříží chrámové lodě. Realizace díla byla od počátku podmíněna tím, že nezatíží rozpočet města Litomyšl. Před několika dny došlo k podpisu s donátorem části výtvarných děl (skleněný hranol a odrazná plocha), jímž je Jiří Mach z Litomyšle. Dílo je inspirováno verši z knihy Genesis:„ Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi. Země pak byla pustá a prázdná, nad propastí byla tma a nad vodami se vznášel Boží Duch“ a Václav Cígler k tomu dodává:“Ducha vznášejícího se nad vodami - jako příslib stvoření a života - symbolizuje skleněný trojboký hranol z optického skla, který visí ze středu kupole. Jeho optické vlastnosti rozkladem světla mohou v určité situaci vytvářet duhu, symbol uzavření smlouvy Boha se svým lidem, jejíž vzájemná platnost byla stvrzena obrazem duhy. Sloup je volně zavěšen nad kruhovou skleněnou plochou evokující svou barvou vodní hladinu. Tvoří vertikální osu v prostoru chrámu, stává se elementárním a zároveň zvýznamněným bodem ve smyslu pomyslného spojení nebe se zemí, či jako linie přesahující vymezení místa, času a děje.“
Záměr obdržel kladné vyjádření zástupců památkové péče, podpořili jej přední představitelé církve (např. Dominik Duka, Josef Socha či Tomáš Halík), konzultace probíhají také s duchovním správcem místní farnosti a odsouhlasila ho také Rada města Litomyšl.
Součástí souboru děl je tzv. menza (obětní stůl), jejíž realizace je závislá na získání dalších finančních prostředků. Umělecký záměr vychází opět z knihy Genesis:“I řekl Bůh: „Buď světlo!" A bylo světlo“ a Václav Cígler opět upřesňuje:“Oltářní stůl – menza je objekt z ušlechtilého materiálu – skla v podobě kvádru naplněného světlem, jehož intenzita buď světelně narůstá nebo se vytrácí. Intenzita světla je naprogramována počítačem a zde velká škála možností ve volbě intenzity zdroje. Vnitřní světlo oltářního stolu je možno zapínat při výjimečných příležitostech. Při vypnutí se objekt stává částečně difúzním a éterickým.“ Celé dílo a vztah mezi jednotlivými částmi popisuje Cígler takto:“Oltář je památné a zároveň bohoslužebné místo. Místo setkání člověka s Bohem. V kontextu skleněného sloupu a kruhové odrazné plochy pod ním je skleněný oltář, jehož hmota je vyjádřena světlem. Liturgicky právě toto světlo považujeme za nejúčinnější prostředek k vyjádření duchovního obsahu.“      

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROJEKTU:
Název projektu: Revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli
Nositel projektu: Město Litomyšl
Partneři projektu: Národní památkový ústav, Univerzita Pardubice, Regionální muzeum v Litomyšli, Řád piaristů, Biskupství královéhradecké, Zámecké návrší
Spolupracující subjekty: Evropské školicí centrum, Smetanova Litomyšl, Městská galerie Litomyšl, Státní okresní archív se sídlem v Litomyšli, budoucí provozovatel cafeterie a pořadatelé krátkodobých akcí
Celkové předpokládané výdaje: 412 000 000 Kč
Název operačního programu: Integrovaný operační program
Název prioritní osy: Národní podpora územního rozvoje – Cíl Konvergence
Název Oblasti podpory: Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví
Datum podepsání Rozhodnutí: 10. února 2010
Programy využití: Jedinečné programy: Škola na zámku, Centrum pro restaurování, Dětský program, Andělé na návrší – diecézní muzeum. Důležité však i další využití: návštěvnický program a expozice, profesní a další vzdělávání, program a expozice muzea, univerzitní vzdělávání, výstavní program, hudební program, festival Smetanova Litomyšl, dramatický program, společenský program, archivy a knihovny, ubytování, stravování a občerstvení, informace, procházky, toulky a pobývání, parkování, zázemí a správa
Objekty a arch. týmy: Ateliér Štěpán: Chrám Nalezení sv. Kříže, AP Atelier Praha: Zámecký pivovar, předzámčí, HŠH architekti Praha: jízdárna, kočárovna, stáj, konírna, park, první a horní nádvoří, Architektonická kancelář Burian – Křivinka Brno: piaristická kolej

 

 

Ing. Michaela Severová
tisková mluvčí města Litomyšl

datum zveřejnění: 22. 7. 2014
zveřejnil: Ing. Michaela Severová 


© 2011 - 2017 Město Litomyšl | struktura webu | městské kontakty